Zářící kalich se vrací na průčelí chrámu u Týna
Pozapomenutý skvost míří zpět na své místo. Po takřka čtyřech stoletích průčelí Týnského chrámu ozdobí zářící kalich.
PRAHA Symbol husitské éry je již zpátky na průčelí chrámu Panny Marie před Týnem. Zatím jde o maketu, originál by měl následovat. Jde o další pražský monument, který se po letech vrací.
O tom, kdy by maketu v průčelí monumentální gotické stavby mohl vystřídat definitivní model kalicha, se nyní diskutuje. „Po odsouhlasení, případně po vyřešení nějakých připomínek, by měl být z měděného plechu zhotoven definitivní model, který by byl osazen na průčelí Týnského chrámu,“uvedl Štěpán Filipec z týnské farnosti.
Návrh kalicha vzniká v ateliéru Petra Malínského. Plastika husitského krále Jiřího z Poděbrad, umístěná na štít chrámu ve stejné době jako kalich, se sem s největší pravděpodobností nevrátí.
Na rozdíl od dalšího ze ztracených monumentů ze Staroměstského náměstí, mariánského sloupu, návrat modelu posvátné nádoby nevzbuzuje negativní emoce.
„Rozhodně to nevnímám negativně, je to obnova architektury, jak v minulosti existovala. Odstraňovat historické symboly vnímám jako nesmysl. Mariánský sloup, to je pro mne něco jiného,“uvedl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09). Proti nejsou ani odborníci. „Ctím tradici. Kalich na Týnském chrámu byl doložen, takže tam náleží,“řekla Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu.
Šibenice místo krovu
Trojlodní Týnský chrám i kalich mají za sebou pohnutou historii. Jeho zdi se k nebi začaly tyčit okolo poloviny 14. století. Kostel však v těchto místech míval tradici zřejmě již od 10. století. „Až na klenbu v hlavní lodi a vršky obou věží byl dostavěn ke sklonku 14. století,“vysvětlil historik Emanuel Poche.
Za husitské epochy v roce 1415 došlo k výměně duchovních správců kostela i farnosti. V Týnském chrámu působili čelní husitští předáci, například Jakoubek ze Stříbra či zvolený, avšak nepotvrzený arcibiskup Jan Rokycana.
Revoluční éra dobudování chrámu
přerušila. Pokračovat v díle se mělo v roce 1437. Trámy na krovy kostela ale tehdy posloužily pro šibenici, na níž skončil husitský hejtman Jan Roháč z Dubé a 51 jeho druhů. Dostavba střechy se tak zpozdila o dvacet let.
Dřevo, použité na střechu svatostánku, mělo původně posloužit ke stavbě pavilonu pro svatební veselí krále Ladislava Pohrobka s francouzskou princeznou Magdalenou z Valois. Král však krátce před sňatkem podlehl zhoubné leukémii.
Král a kalich na štítě
Velkolepý štít hlavní lodi stavitelé dokončili v roce 1463, v čase vlády husitského krále Jiřího z Poděbrad. Průčelí týnského kostela tehdy ozdobil právě zlacený kalich, ale také plastika vladaře.
Husitské symboly na Týně vydržely jen do další zlomové etapy českých dějin. Po bitvě na Bílé hoře se farnost vrátila do katolických rukou. „Králův portrét nahradila v roce 1626 figura Madony, z kalichu byla zhotovena její svatozář,“popsal proměny Emanuel Poche.
Nová výzdoba pocházela z pražské dílny Kašpara Bechtelera, který vytvořil například dveře svatovítského dómu. Místo husitského krále se tehdy objevila podobizna vítězného krále Ferdinanda II., která vydržela do konce 18. století.
Velké věci se však v Týnském kostele děly i v roce 1631. Tehdy se do jeho správy vrátili během saské okupace Prahy nakrátko protestanti. V chrámu měly být pietně uloženy hlavy předáků stavovské vzpoury, popravených roku 1621.
Posledních velkých změn se kostel dočkal v 19. století. Roku 1819 po zásahu blesku vyhořela severní věž. V druhé polovině 19. století byl chrám v puristickém, očistném, stylu renovován.