Vysoká škola chce méně odpadlíků

Masarykova univerzita hodlá změnit systém oborů, inspiraci hledá ve Spojených státech

Na velkou revoluci se budou muset připravit ti, kdo si budou za dva roky podávat přihlášku na Masarykovu univerzitu v Brně. Škola se chystá od základu překopat systém oborů, které se tu studují. Inspiruje se přitom praxí, která je běžná na anglosaských univerzitách.

Změny se budou týkat především prvních tří let, tedy bakalářského studia. Podle rektora Mikuláše Beka je to nezbytné, systém jednoa dvouoborového studia, který je na českých vysokých školách běžný, je podle něj nefunkční.

Vznikl totiž v době, kdy vysokou školu studovala desetina populačního ročníku. Za situace, kdy studuje více než polovina mladých lidí, produkuje tisíce „havárií“ročně. Studium nedokončí kolem 40 procent studentů českých vysokých škol a Masarykova univerzita není výjimkou. To je ve srovnání se světem výjimečně vysoké číslo.

Důvod? Vedle toho, že na vysokých školách studuje jiný vzorek studentů než před patnácti lety, je příčinou například i složitá a nepřehledná struktura oborů a také to, že jsou si studenti méně jistí oborem, který chtějí studovat. „Řada neúspěchů je vlastně odložená volba,“říká Mikuláš Bek. Student tak po prvním semestru zjistí, že mu obor nevyhovuje, a začne studovat něco jiného.

Schůdnější bakalář

V Brně na to chtějí odpovědět úplně novým pojetím bakalářského studia. Na první pohled to bude znát na nabídce oborů, ta se výrazně zúží o specializované obory, bakalářské studium bude všeobecnější, výchova budoucích vědců bude až úkolem magisterského studia.

Studenti také dostanou mnohem větší volnost v tom, aby si mohli obory kombinovat podle svého přání. V tomto ohledu Masarykova univerzita okopíruje anglosaský model hlavních (major) a vedlejších (minor) oborů. Budou si je moci zkombinovat z nabídky všech fakult kromě lékařské podle svého, budoucí programátor tak jako vedlejší obor může studovat například francouzštinu, studium hlavního oboru mu zabere zhruba 60 procent času.

Posílí se podíl univerzitního základu společného pro všechny, univerzita také bude brát více ohledů na to, že studenti už nepřicházejí jen z gymnázií a že si přinášejí různou úroveň znalostí.

Znalosti výběrových gymnázií

„Máme dobrou zkušenost s vyrovnávacími kurzy na ekonomicko-správní fakultě, kde studenti často havarovali z matematiky. Ne všichni přicházeli se znalostmi výběrového gymnázia,“říká rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

O podobě přijímacích zkoušek ještě jasno není. „Na řadě oborů zvažujeme zavedení odborných testů, testy všeobecných studijních předpokladů generují studenty, kteří nemají až tak velký zájem o daný obor,“říká Bek.