Nejlepší kuchařky: ve školní jídelně vaří z bylinek
Okenní parapet školní jídelny zdobí osm sklenic s vodou, v nichž jsou čerstvé bylinky. Z velkého hrnce na kamnech voní kuřecí vývar a vedle probublává hovězí na celeru, ke kterému se budou podávat vařené brambory.
„Samotný celer vám téměř žádné dítě dobrovolně nesní. Když ho ale přidáte do základu omáčky, jen ji jemně ochutí a děti ani nepostřehnou, že ho tam mají,“popisuje kuchařka Lenka Bláhová při promíchávání omáčky. Lenka společně s Dnes už se všechno modeluje na počítačích, ale musí ten hurikán už existovat. Měří a monitorují ho družice a radary. Z nasbíraných dat kolegyní Danou Ďopanovou vaří na Základní a mateřské škole Petrohrad na Lounsku, společně také zvítězily v osmém ročníku celostátní soutěže o nejlepší školní pokrm. Porazily tak devět dalších škol z České republiky.
Při sestavování týdenních jídelníčků kuchařky nevymýšlejí nic složitého nebo exotického, ale vycházejí z osvědčených receptů. Přidají čerstvou zeleninu nebo některou surovinu nahradí za zdravější. „Vaříme jídla, která děti znají z domova, ale
Na samém začátku bývá takzvaná tropická deprese, kdy snížení tlaku vzduchu vytváří víc oblačnosti, srážky a vítr. Ročně vznikne nad Atlantikem kolem osmdesátky depresí, ale jen asi pět se jich vyvine v hurikán. I tyhle deprese proto americké Národní středisko pro hurikány bedlivě sleduje.
Další fází je tropická bouře a v jejím nejvyšším stadiu mluvíme o hurikánu. Pravdou je, že se teď tyto jevy v rizikové oblasti trochu nakupily. připravíme je tak, aby byla zdravější. Například místo klasické pšeničné mouky používáme špaldovou, vícezrnnou či hrachovou. Méně solíme a vyhýbáme se umělým sladidlům. Místo toho dochucujeme pokrmy čerstvými bylinkami. Méně používáme živočišné tuky, a naopak více rostlinné. Při výběru masa dbáme na kvalitu, ne kvantitu,“říká Ďopanová.
Ve školních dnech vaří pro zhruba 60 strávníků. Kromě školáků od 1. do 4. ročníku základní školy chodí Na to je katalog a jména se přidělují podle abecedy. Nyní ta jména spravuje a aktualizuje Světová meteorologická organizace a po určité době se opakují. Pokud ale některý hurikán způsobil výrazné škody, ba úmrtí, je jeho jméno ze seznamu navždy vyřazeno. Zpočátku se přidělovala jenom ženská jména, údajně tak chtěl jistý meteorolog zvěčnit svoji nemilou manželku. Nejspíš je to fáma, ale stala se z toho tradice. Jenže se to prý nelíbilo feministkám, takže teď se dávají hurikánům střídavě jména ženská a mužská. Aby to bylo genderově vyvážené.
A co Evropa? Zůstává stále v bezpečí? Nám nic takového ani v budoucnu nehrozí?
Hurikány vznikají nad tropickým oceánem, nad evropskou pevninou to nepřipadá v úvahu. Po delší době může sice dorazit až do Evropy, ale už je přeměněný na běžnou tlakovou níži, mimotropickou cyklonu. Ta je rozměrově mnohem větší a s výrazně slabšími účinky. Je to, jako když si představíte rychlobruslařku, když se točí s rozpaženýma rukama, točí se pomalu. Když ale dá ruce k tělu, jsou obrátky o hodně rychlejší. Právě to vidíme v Americe.
Jak je vlastně takový hurikán veliký?
Hurikán či tajfun má jen pár set kilometrů na šířku, i když Irma byla docela velká, tak osm set kilometrů. Na družicových snímcích bývá krásně vidět i oko hurikánu, které má průměr kolem padesáti kilometrů. V něm je klid, tam vítr nefouká. Nejhorší je situace při krajích. Podobně jako na řetízkovém kolotoči, kde se v ose otáčení nic neděje, zato sedačky na řetízcích krouží velkou rychlostí.
Existuje proti hurikánům nějaká aktivní obrana? Nemyslím tím evakuaci.
Bohužel ne. Lidé v ohrožených oblastech si už stavějí domky určitým způsobem, aby je mohli rychle obnovit.
Co se týče proudění vzduchu obecně, nejvyšší pohybová energie je obsažena v jetstreamech, ty se vyskytují ve vysoké troposféře. Jedná se o vítr s rychlostmi kolem dvou až tří set kilometrů v hodině a fouká převážně od západu k východu. Typicky v subtropech a mírném pásmu. na oběd téměř dvacítka předškoláků a školní zaměstnanci. „Děti jedí i očima, proto se snažíme, aby chody byly barevně pestré. Když je čas, tak si při servírování i vyhrajeme, a hlavně předškolákům vytvoříme z jídel veselé obrázky, například smajlíka. Zapomenou pak, že chroupají zeleninu,“popisuje jeden z fíglů Ďopanová.
Kuchařky mají při výběru receptů volnou ruku, musí však dodržovat předpisy o výživové hodnotě jídla a vejít se do rozpočtu. Pro školáky je Takový vítr dobře znají piloti dopravních letadel. Z Prahy do New Yorku se letí proti větru minimálně o hodinu déle než stejnou trasu v opačném směru s větrem v zádech. Podobně obrovskou energii představují hurikány, tam je však koncentrována do relativně malé lokality.
A té energii nelze nijak čelit?
Aby se zastavila či rozptýlila, museli bychom proti hurikánu použít stejnou energii. Zrovna včera jsem zaznamenal jakýsi zvláštní nápad, že by se to mohlo dělat atomovými bombami, což je samozřejmě technologická a ekologická utopie. Energie hurikánu odpovídá zhruba tisíci atomovým pumám z Hirošimy.
Skoro se zdá, že evropské patálie se živly jsou jen banality: deště, sesuvy půdy nebo naopak sucho.
Naše meteorologické a klimatologické problémy nevyhlíží sice tak dramaticky jako hurikány, ale banality to také nejsou. Rostoucí sucho nebo výkyvy počasí nám už teď přinášejí dost problémů a do budoucna se to ještě zhorší.
Máte na mysli rizika z globálního oteplování? Z pražského Klementina hlásí letos mimořádně teplé léto. Je dokonce na 6. až 7. místě z dosavadních 243 měření od roku 1775.
Hurikány jsou rizikem, které je nesmírně intenzivní, ničivé, ale trvá velmi krátce. Globální oteplování představuje dlouhodobou záležitost. Přináší problémy po malých částech, docela nenápadně, ale o to více otázek vyvolává. Hurikán přijde a odejde, klima ale ovlivní životy celých generací po nás a přinese změny v mnoha jiných oblastech. Celé národy budou migrovat za dostatkem vody a současná migrační situace kolem Evropy, i když má jiné příčiny, nám ukazuje, co se asi bude dít. Naše potomky čeká boj o přežití a my jim ty problémy svým často neekologickým chováním připravujeme.
Dětem servírují celer, ryby. Používají například špaldovou mouku. Oceněným školním kuchařkám se talíře vracejí bez zbytků
to 23 korun za oběd a pro předškoláky, kteří mají o svačinu navíc, 34 korun. „Vejít se do tak nízkého rozpočtu není tak úplně složité, jak se může zdát. Uvařit z kvalitních a čerstvých surovin se určitě dá. Stačí mít jen dobrý nápad. Takové vaření představuje sice více práce, ale odměnou nám je, když si děti přijdou přidat. Měly jsme na sebe štěstí, že máme na zdravou stravu stejný pohled a v kuchyni tvoříme tým,“shodují se obě dvě.