Nemoc skrytá za chřipku
Borelióza připomíná příznaky běžné virózy. Může přitom vést až k invaliditě
Zatímco klíšťová encefalitida udeří naplno několik dnů po přisátí klíštěte, borelióza přichází plíživě někdy až za několik měsíců.
A rtróza, zablokovaná krční páteř, přepracovanost, Bechtěrevova nemoc, psychický rozpad osobnosti. Takové diagnózy si vyslechli pacienti, kteří ve skutečnosti trpěli nerozpoznanou boreliózou. Nemocí, kterou lze bez problémů léčit antibiotiky a která zároveň může vést k invalidnímu důchodu.
Zatímco klíšťová encefalitida udeří naplno několik dnů po přisátí klíštěte, borelióza, na kterou zatím neexistuje očkování, přichází plíživě, někdy až za několik měsíců.
Typický červený flek se vytvoří pacientům jen zhruba v polovině případů. S příchodem podzimu začnou nenápadně přicházet zdravotní obtíže, které připomínají běžné nachlazení nebo chřipku. Ale chřipka to přitom není.
Špatná diagnóza
Zákeřnost boreliózy zažila na vlastní kůži i Anna Chytilová, která se nakazila před šesti lety. Bylo jí čerstvých 24 let. Nejprve ji nenápadně pobolívala záda, přišly problémy s krční páteří, později i nesnesitelná únava, vyčerpanost, bolesti dalších kloubů, pálení kůže, postupně se přidal i nepravidelný rytmus srdce.
K diagnóze se Anna dostala až skoro o tři roky později, kdy už sotva vstala z postele.
„Ani lékaře, ani mne samotnou zprvu nenapadlo, že by mohly být potíže dané boreliózou. Po přisátí klíštěte se mi totiž nevytvořil typický flek, takže tuto spojitost nikdo nezkoumal,“říká mladá žena.
Poté, co testy ukázaly akutní fázi boreliózy, zamířila Anna do soukromé ambulance na Slovensko, kde se několik měsíců léčila antibiotiky. Nemoc na čas ustoupila a pak se ještě jednou ozvala znovu.
„Dnes považuji boreliózu za plně zkrocenou,“říká Anna, která opět pracuje, cestuje a naplno sportuje.
Ne každý se ale z nemoci plně vyléčí. Některým pacientům se může nedostatečně léčená borelióza vrátit i s odstupem několika let. Martin Kuška měl klíště před patnácti lety. Dostal antibiotika a zdálo se, že je nemoc zažehnaná.
Věnoval se naplno cyklistice a měl fyzicky namáhavou práci. „Několik let poté jsem ale náhle pocítil těžké chřipkové příznaky, horkost těla, úplnou vyčerpanost. Od té doby jsem se už z těchto zdravotních problémů nedostal.“
Léčba antibiotiky v této fázi už účinná nebyla. Lékaři posílali Martina na psychiatrii, že je „vše v hlavě“. Podle Martina to ale od psychiky rozhodně nebylo.
„Prožíval jsem tehdy velmi šťastné období, užíval si naplno koníčků i práce,“říká. Dnes už může na cyklistiku a namáhavou fyzickou práci zapomenout. Má oslabenou imunitu, takže každé drobné nachlazení ho vyřadí na několik dnů.
Drahé testy
Laboratorní vyšetření na boreliózu je relativně drahé. Orientační vyšetření ELISA stojí v řádech stovek korun, přesnější metoda Western Blot několik tisíc korun. Lékaři se proto často zdráhají dělat testy plošně každému, kdo cítí únavu a podivnou bolest kloubů.
Čím později se ale borelióza odhalí, tím menší šanci má člověk na úspěšné vyléčení. Namnožené bakterie napadají srdeční sval, klouby nebo i mozkové blány a mohou tyto tkáně nezvratně poškodit. Pokud se testy na boreliózu ukážou jako pozitivní, je potřeba pohlídat, aby lékaři udělali i další vyšetření.
Na některých pracovištích totiž běžně léčí boreliózu i v pokročilých fázích třítýdenní léčbou antibiotiky bez navazující kontroly a bez vyšetření na další možné infekce.
Individualizovanou péči prosazuje například neurolog Martin Bojar. „U komplikovanějších případů by měl lékař postupovat u každého pacienta individuálně, vyšetřit jeho imunitu, alergie a zjistit dříve prodělané infekce,“říká Bojar.