Syn Afghánce Soud a strach
N ěmecko, podzim loňského roku. Devatenáctiletou studentku medicíny univerzity ve Freiburgu našli znásilněnou a utopenou. Poté co policie zveřejnila, že z vraždy podezírá mladistvého Afghánce, se z lokální tragédie obratem stala celostátní záležitost. V internetových diskusích se začaly objevovat poznámky o „rapefugees“(spojení anglických slov rape – znásilnění a refugee – uprchlík) a bulvární
Sabawoon D., obžalovaný
deník Bild uvedl zprávu na titulní straně otázkou „Jak se vyrovnáme s touto pravdou?“
Ve stejné době se v Praze v nemocnici Na Bulovce odehrál incident, který měl podobně jako ten v Německu potenciál zasáhnout závažným způsobem do debaty o přijímání uprchlíků.
Dvacetiletý Sabawoon D. – původem z Afghánistánu – se podle obžaloby pokusil znásilnit zdravotní sestru, která pečovala o jeho mladšího bratra. V řadě zpráv, které o sexuálním násilí ze strany uprchlíků přicházely z Evropy, mělo jít o první podobný případ v Česku. Jenže záhy se ukázalo, že Sabawoon není imigrantem. On i celá jeho rodina získali v Česku trvalý pobyt díky práci mladíkova otce Saída pro Českou armádu.
Saíd D. pracoval pro české vojáky šest let jako překladatel a nasazoval svůj život v boji proti Tálibánu.
Případu se už vloni na podzim, pouhých několik dní po incidentu, politicky chopili šéf SPD Tomio Okamura a poslanec Zdeněk Soukup z hnutí ANO. Oba interpelovali premiéra, jak je možné, že se do Česka mladík dostal.
„Kdo to schválil? Jak a kým byl tento člověk a jeho minulost prověřován?“hřímal Okamura ve Sněmovně. Že šlo o speciální projekt určený jen pro několik Afghánců, kteří tlumočili českým vojákům, mu tehdy nikdo neřekl.
Útěk před Tálibánem
Saíd D., otec obžalovaného mladíka, studoval za komunismu v Praze. Tady se také naučil základy češtiny. A když jeho známý začal pracovat jako překladatel pro italské vojáky, napadlo ho nabídnout své služby Čechům.
Riziko, kterému v domovské zemi čelil, je stále obrovské. Tlumočníky spojeneckých vojáků Tálibán vraždí a unáší jejich blízké.
Během práce pro české vojáky jeden z nich zemřel po najetí vozidla na nastraženou výbušninu. Saíd do terénu chodil většinou se zakrytým obličejem, aby ho místní nepoznali, a nosil zbraň.
Překladatelů měla česká armáda v Afghánistánu asi tři desítky. Jen zlomek z nich však mluvil česky nebo slovensky.
Případ jeho syna stíhaného za údajný pokus o znásilnění začal včera rozplétat pražský městský soud.
Věci, které se nezapomínají
Před ním vypovídal jak obviněný mladík, tak zdravotní sestra. Ta však nebyla přímo v soudní síni – její svědectví bylo do místnosti přenášeno prostřednictvím telemostu.
„Ten den si pamatuju přesně, protože jsou to věci, které se nezapomínají. (Sabawoon) přišel do ošetřovny, něco vykládal ve svém jazyce, kolegyně se ho ptala anglicky. On ji nevnímal a koukal upřeně na mě. Ukazoval, ať jdu za ním,“popsala padesátiletá žena.
„V pokoji se asi dva kroky ode dveří otočil ke mně čelem. Nechápala jsem, co se děje, až jsem zaregistrovala nějaký pohyb, kdy dělal něco levou rukou a pravou mě chytl za levé zápěstí, něco naznačoval, nevím. Bylo to v jeho jazyce, přišlo mi to, jako by byl v nějakém transu, byl mimo. Tahal mě k posteli. Byl to takový zmatek, úžas. Snažila jsem se vyprostit, on se pustil levou rukou a přejel mi dvakrát přes prsa,“dodala.
Sabawoon D. tvrdí, že se nepokoušel ženu znásilnit. Údajně jen trpěl bolestí v pravém boku a chtěl, aby mu sestra pomohla.
„Neměl jsem zapotřebí něco takového provést. Celý problém spočívá nejspíš v komunikaci,“řekl soudkyni.
„Paní je ve věku jako moje babičky, paní respektuju jako ženu,“uvedl.
Zmíněný případ znásilněné studentky z Freiburgu komentoval sloupkař německého týdeníku Der Spiegel Jakob Augstein následovně: „Ten případ není o faktech, ani o té mladé ženě, není o oběti a ve skutečnosti ani o pachateli. Jde jen o strach. A podstatou strachu je, že to, čeho se bojíme, se stává realitou.“
Paní je ve věku jako moje babičky, paní respektuju jako ženu.