Florida je ráj, kde lidé radši neměli bydlet

MIAMI Lidé žijí na Floridě obvykle proto, že chtějí bydlet co nejblíž vodě a mít teplo.

Ale právě proto je tenhle ráj past, která měla zůstat pustá.

Není náhoda, že Floridu zasáhlo více hurikánů než kterýkoliv jiný stát USA. Celý poloostrov ční do moře osaměle jako stopařův palec: větry a proudy, které kolem něj vznikají, přitahují hurikány jako magnet.

A kromě toho je tu ještě voda. Poloostrov je placka, vysušená bažina ležící těsně nad vodou. Průměrná nadmořská výška Miami je šest metrů. Na Miami Beach metr představuje tamní velehory.

Zní to divně, ale než se Florida stala symbolem lenošících milionářů, byla takřka neobyvatelná.

Vojáci, kteří tady v 19. století bojovali s indiány, nadávali, že je to místo k ničemu, bažina vhodná jen pro aligátory a komáry. Velel jim i budoucí prezident Zachary Taylor, který řekl, že by čtvereční míli na Floridě nevyměnil ani za čtvereční stopu Ohia nebo Michiganu.

Mýlil se, protože tady nakonec vyrostla úžasná, ale možná i neudržitelná civilizace.

Loni v listopadu autora těchto řádků zaskočil velký reklamní billboard u jednoho z developerských projektů v Miami: na billboardu, kde jinde bývá uvedeno něco jako „Dvě místa v podzemních garážích zdarma“nebo „Součástí automatické členství ve fitcentru“, bylo napsáno „Zátopová situace vyřešena“.

Nejenže tady voda přichází z moře, které se nepříjemně zvedá (od roku 1990 o deset centimetrů), ale tlačí se i odspodu. Floridská placka leží na vápenci děravém jak ementál.

Pár centimetrů vody se zdá být nic, jenže když bydlíte pár decimetrů nad hladinou moře, je to jiné. Studně, septiky, kanalizace a hráze už nestačí, proniká do nich mořská voda. Záplavy jsou běžné.

Tempo, jímž stoupá mořská hladina, se v posledních letech zrychluje. Prognóza je dalších patnáct centimetrů do roku 2030, což zní jako novodobá Atlantida. I když takové odhady obvykle nevycházejí, vážný problém existuje.

Škody, které teď na Floridě způsobil hurikán Irma, jsou tak vysoké ze dvou důvodů. Je tady hodně lidí: paradoxně by bylo lepší, aby jich ubývalo, ale v Miami či oblasti kolem Tampy se jejich počet za třicet let zdvojnásobil. Zastavěno je proto vše, co lze.

Studie ukazují, že Miami je z hlediska možných ztrát při zatopení nejdražším pobřežním pásmem světa, dražším než New York nebo čínský Kanton.