Číslo, které nechce klid
Včera na ukazateli spotřebitelské inflace v Česku svítilo 2,5 procenta. Číslo zveřejnili statistici. Reálně je inflace ale daleko větší.
V e své poslední analytické zprávě Česká národní banka vypočítala, že pokud by se do měření zahrnuly obchody se staršími nemovitostmi, inflace by teď byla kolem čtyř procent. Statistici v tom svém výpočtu celý realitní trh obsažený nemají.
Papoušek i kremace
Ale popořádku: Čtu si takhle jedno ze starších vydání časopisu Statistika & my.
Ne, nezbláznil jsem se. Jasně, že čtu převážně jiné publikace, ale tohle mě prostě zaujalo. Na titulce měli, jak se počítá inflace.
Psali tam, že 47 tazatelek z Českého statistického úřadu navštíví obchod či provozovnu služeb. Zjistí, za kolik se určité zboží či služba nabízejí.
Za měsíc musejí navštívit kolem 8 500 prodejen a provozoven služeb, kde vyšetří asi 55 000 cen pro 620 reprezentantů spotřebního koše.
Ti reprezentanti jsou chleba, mraznička, fabia, kytara, papoušek, smažený sýr v hospodě nebo cena ubytování na internátu (je tam i kremace – prostě všehochuť). Dřív tam býval i CD přehrávač, dnes je tam MP3 přehrávač – nevím sice, kdo ho kupuje, když je v mobilu, ale to je teď jedno.
Tazatelky informace odešlou cenovým statistikům. Ti vše zpracují, dohodí dalších asi 10 tisíc cen věcí, které sledují na internetu nebo které mají z dotazníků od firem, a vypočítají z toho všeho jedno číslo – inflaci. Ufff. Tak takhle vzniklo to včera oznámené číslo, že ceny za rok vyrostly o dvě a půl procenta.
Nechci zpochybňovat práci těch 47 tazatelek, toho ženského klanu. Jmenuje se to spotřebitelská inflace, to co počítají. Má to odrážet náklady pro lidi. Vybraly pro ně spotřebitelský koš –a v rámci něho ceny všech těch služeb a produktů včetně papouška hlídají.
Jenže v reálu v ekonomice musí být inflace vyšší. Inflace se totiž odvíjí od vytisknutých peněz – inflace je peněžní fenomén, tak nás to učili ve škole.
A ten experimentální index od centrální banky to ukazuje – od roku 2014 se zvyšuje rychleji, než ukazují oficiální čísla statistiků.
Nejde jen o máslo
Ti, kdo kupují nebo prodávají nemovitosti, ti, kdo kupují nebo prodávají firmy nebo řadu dalších věcí, reálně narážejí na to, že cena aktiv šla hodně nahoru. Ceny nemovitostí u nás nyní rostou nejvíce v Evropě – meziročně kolem 10–15 procent. Průměrný meziroční růst cen bytových nemovitostí v Evropské unii je kolem 4,5 procenta. A nejvíc v Praze – ceny bytů v hlavním městě mezi lety 2000 až 2015 vzrostly o 135 procent.
Nahoru ale jde i trh fúzí a akvizic. Ceny firem za pět let vyrostly odhadem o 20–30 procent. Třeba mého oblíbeného výrobce lyží Sporten koupila firma ConsilTech desátého nejbohatšího Čecha Tomáše Němce odhadem podle Forbesu za 300 milionů korun, což by byl 12–13násobek ročního provozního zisku. Tedy hypoteticky kolem třinácti let by se mu ta investice vracela, kdyby si vycucnul každý rok zisk – samozřejmě pokud se profit Sportenu nezmění.
Je vytisknuto tolik peněz, že to žene nahoru ceny nikoliv jen toho másla, o kterém se tolik píše.
Obyvatelstvo má nyní jen na bankovních vkladech 2 125 973 000 000 korun. Před pěti lety to bylo 1 629 303 000 000. Tedy nárůst vkladů +30 procent za pět let.
Podniky mají nyní na vkladech v bankách 982 319 000 000 korun, před pěti lety měly 676 588 000 000. Tedy nárůst o 45 procent. Spousta z toho může být ještě utracena, nainvestována, rozpůjčována…
Na papíře pohoda
Takže nyní je na trhu: rekordní množství hotovosti, nejvyšší ceny aktiv v historii, nulové úrokové sazby stimulující domácnosti k tomu, aby utrácely, a když jim to nebude stačit, aby si vzaly levný úvěr, to samé pro firmy...
Ale podle statistiků máme oficiálně malou, pouze dvouapůlprocentní inflaci – takže na papíře je vše v pořádku. Jste taky v klidu?
P. S. Pokud máte obchod a zavítají k vám tazatelky, chovejte se k nim slušně – v tom časopise psali taky, že „je to pro ně velmi náročná práce, protože ne všude se k nim chovají vstřícně. Otázku cen považuje řada respondentů za tak citlivý údaj, že jej nehodlá s nikým sdílet, natož s pracovníkem státní správy.“
Takže nyní je na trhu: rekordní množství hotovosti, nejvyšší ceny aktiv v historii, nulové úrokové sazby stimulující domácnosti k tomu, aby utrácely, a když jim to nebude stačit, aby si vzaly levný úvěr, to samé pro firmy... Ale podle statistiků máme malou inflaci. Jste taky v klidu?