Přes tři hodiny denně u televize. Revoluce počká
Až se zase strhne povinná kvartální panika, že televizi navždy odzvonilo, svět se přesouvá na internet, a kdo chce jít s dobou, měl by tradiční bedýnku rozštípat, může si Čech, Moravan i Slezan říci: Jen klid. My víme své.
Tři a čtvrt hodiny denně u naší staré dobré obrazovky nadále trvá. A kdyby jen to. Zaváděcí výzkum společnosti Nielsen Admosphere pro Asociaci televizních organizací, jenž je součástí peoplemetrového projektu, se konal letos v první polovině roku. Vyzpovídal více než patnáct tisíc domácností, potažmo skoro 34 tisíc lidí, a dospěl ke zjištění, že i v dnešní digitální době sledujeme takzvaný videoobsah nejvíce v tradiční televizi.
Televizní přijímač u nás vlastní plných 95 procent domácností. Zbylých pět procent zřejmě patří k zapřisáhlým odpůrcům civilizačního konzumu, žijícím na samotě u lesa bez elektřiny a bez povědomí, kdo s kým v kterém seriálu zrovna čeká dítě.
Ale pozor, nejsme zase takoví staromilci. Už skoro každá pátá domácnost má televizor připojený k internetu. Druhou nejčastější obrazovkou je notebook nebo počítač, který využívá sedm domácností z deseti, na třetím místě je chytrý telefon, jenž se najde ve více než polovině z nich.
To všechno tedy už doma máme; jiná věc je, co a na čem si pouštíme. Dominantní postavení televize stvrzuje čas, který jí věnujeme. Zaváděcí výzkum ukázal, že videoobsah na ní denně sledujeme v průměru 3 hodiny 16 minut. Z toho 3 hodiny a 8 minut zabírá živé vysílání či archivy televizních stanic a jen zbylých osm minut tvoří sledování jiných videí, tedy těch z internetu nebo nahraných záznamů.
Na notebooku a počítači se na video díváme v průměru osm minut, na smartphonech dvě minuty a na tabletu pouhou minutu denně. Jinými slovy, z Ordinace na telefonním displeji stihneme leda pozvánku „Uvidíte příště“, zato před klasickou obrazovkou si dopřáváme seriálové hody. Nebo ne? Celé léto jsme na televizi s prominutím kašlali. Padesátku nejsledovanějších pořadů července tvoří výhradně tři zpravodajské pořady Novy: Televizní noviny, Sportovní noviny, Počasí. Logicky, protože ze všech zpráv začínají právě ty „novácké“nejpozději – a komu by se chtělo spěchat za vlahých večerů domů jen kvůli zásadní informaci, že i poslanci mají prázdniny.
Srpnový žebříček je prakticky stejný až na pár výjimek, které si s podzimním startem pospíšily; jmenovitě jde o seriály Policie Modrava, Ordinace, Ulice, Kapitán Exner a reality show Výměna manželek.
Nicméně ani jejich čísla nebyla nijak závratná, vítězná Policie Modrava dosáhla jen na 1,3 milionu diváků. A třebaže její nejnovější díl už se posunul přes 1,6 milionu, pořád se marně vyhlížejí rekordní výsledky předešlé řady, jejíž sledovanost pravidelně převyšovala dva miliony diváků.
Nejde přitom jen o Policii Modrava. Imitátorská show Tvoje tvář má známý hlas, kdysi půldruhamilionová, spadla v poslední epizodě na milion diváků. Retroseriál První republika, někdejší vítěz anketních cen televizní popularity TýTý, odstartoval svou druhou řadu těsně pod milionem.
Buď tedy půlka televizního národa tiše emigrovala, nebo by jarní výzkum potřeboval nový, podzimní výklad. Například: Ano, máme televizi zapnutou od návratu z práce do chvíle, než jdeme spát, ale ani nevíme, co tam běží. Vlastně se u ní sejdeme jen na sedm minut, kdy si pouštíme domácí video z dovolené.
A tu osmou minutu si listujeme programem, co vlastně budou dávat zítra.
Zase nic.