Nejvíc se plýtvá zeleninou

V Evropské unii se vyhodí každoročně okolo 88 milionů tun jídla v hodnotě 143 miliard eur

MF DNES - - EKONOMIKA -

František Strnad redaktor MF DNES

potravinového odpadu vytvoří za měsíc průměrná domácnost.

z toho tvoří ovoce a zelenina, což je téměř šest kilogramů.

tvoří maso, o něco méně pečivo a mléčné výrobky.* * Údaje vyplývají z analýzy slovenského ministerstva zemědělství, které se v roce 2017 zúčastnilo 456 respondentů z domácností, v nichž žije celkem 1 280 lidí. Průměrná domácnost má tři členy.

Podle Miloše Lauka z Asociácie spotrebiteľov Slovenska lidé vyhazují zcela poživatelné jídlo. „Z laboratorních testů nám vyšlo, že trvanlivé potraviny nejsou nijak závadné ani tři měsíce po vypršení lhůty minimální trvanlivosti,“řekl Lauko.

Vyhazování jídla je ale i generační problém. „Mladí lidé plýtvají více, zatímco lidé starší padesáti let jsou šetrnější,“tvrdí Richard Swannell z mezinárodní iniciativy WRAP. Ta ovoce, zelenina, ● mléko aj. ● trvanlivé, mražené a chlazené výrobky, masné výrobky ●

výrobky z intervenčních fondů a ze stažených národních přebytků (ovoce, zelenina, mléko) ● v rámci sbírek trvanlivých výrobků v hypermarketech a supermarketech ve spolupráci s vládami jednotlivých zemí, firmami a komunitami usiluje o to, aby se do roku 2030 v EU snížil objem vyhozených potravin na polovinu.

Obchody mají rozdávat povinně

Stát má možnost takzvaně koukat lidem do popelnic a snažit se je přesvědčit k zodpovědnějšímu přístupu k potravinám. Na Slovensku proto vznikl průzkum, kterého se dobrovolně zúčastnilo 456 respondentů z rodin, v nichž žije dohromady 1 280 lidí. Tyto rodiny sledovaly odpad, který vyhazují, a ministerstvo zpracovalo výsledky.

Z průzkumu vyplynulo, že průměrná tříčlenná rodina vyprodukuje 9,4 kilogramu potravinového odpadu za měsíc. Z toho je okolo čtvrtiny jedlých částí.

Pokud jde o složení, 61 procent vyhozeného jídla tvoří ovoce a zelenina, tedy 5,8 kg. „V koši velmi často také končí ztvrdlé pečivo, mléčné produkty a okrajově maso,“doplnil Milan Lapšanský ze slovenského ministerstva zemědělství.

O to, aby se jídlem plýtvalo co nejméně, se snaží iniciativy jako potravinové banky a sbírky. Jenom v Česku se měsíčně přerozdělí prostřednictvím 110 odběratelských organizací více než 100 tun potravin. Loni se v potravinových bankách podařilo získat 1 210 tun potravin, pomohly tak měsíčně 63 tisícům lidí.

„Odběratelé přesto stále nemají tolik potravin, kolik by potřebovali,“uvedla Věra Doušová, ředitelka Potravinové banky Praha. Do sběru se zapojují i velcí výrobci a obchodní řetězce. Od ledna příštího roku začne v Česku platit novela zákona, podle níž budou muset všechny obchody s potravinami s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních nabízet neprodejné jídlo charitám.

„Pokud snížíme velikost balení o to, co lidé nevyužijí, omezíme plýtvání.“

Matt Simister, Tesco

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.