Pomník se špatným andělem

MF DNES - - PRAHA -

Žižkované za posledních sto let způsobili mariánskému sloupu ze Staroměstského náměstí dvě pohromy. První nastala v roce 1918, kdy barokní sloup ze 17. století strhl rozvášněný dav v čele s žižkovským bouřlivákem Františkem Sauerem. Druhé neštěstí pro sloup přišlo v noci ze čtvrtka na pátek a stál u něj kromě jiných současný žižkovský politik.

Až do čvrtka se zdálo, že sloup by se mohl na Staroměstské náměstí příští rok, po století, vrátit. Jeho podporovatelé už získali všechna povolení pro to, aby se poblíž orloje znovu vztyčilo pískovcové dílo se sochou Panny Marie. Jenže odpůrci návratu sloupu sepsali petici, kterou spolu s peticí za návrat díla ve čtvrtek večer projednávali pražští zastupitelé.

Zatímco většinou magistrátní politici v takových případech jen vyslechnou znění petice a odhlasují, že ji berou na vědomí – bez dalšího řešení věci – ve čtvrtek se k věci postavili jinak. S ohledem na protichůdná přání občanů navrhl magistrátní a žižkovský zastupitel Matěj Stropnický (Trojkoalice/Zelení), aby zastupitelé přijali usnesení, zda se má, či nikoli vrátit mariánský sloup na Staroměstské náměstí.

Dav chtěl poničit i Karlův most

Sám Stropnický je dlouhodobě proti návratu barokního monumentu, který dle něj v sobě skrývá katolický triumf, což vadí jiným církvím. A jak ukázalo hlasování, stejného názoru byli i ostatní. Jen šest přítomných politiků hlasovalo pro návrat pískovcového díla. Většina 37 zastupitelů však rozhodla, aby metropole učinila všechny právní kroky k rozvázání smluvních závazků a k odnětí souhlasu Prahy s umístěním sloupu na náměstí do konce letošního roku.

„Když s obnovou sloupu Praha jednou souhlasila, tak nemá najednou před volbami otočit jen proto, že zastupitelé vyhodnotí, že je populárnější proces zvrátit. Jen připomenu, že dav, který sloup v roce

Před útočící švédskou armádou uhájili Pražané v létě 1648 pravobřežní část metropole Českého království. Za jejich statečnost se jim císař Ferdinand III. rozhodl vzdát dík. Ten dostal formu mariánského sloupu.

„Šlo o vynikající dílo sochaře Jana Jiřího Bendla, stržené jako domnělý symbol temna a habsburské nadvlády,“říká k zániku mariánského sloupu historik Emanuel Poche. Pro monument tvůrci zvolili místo na Staroměstském rynku, na parcele, která sousedila se šibenicí. Tu proto staroměstští radní nechali odstěhovat za hradby. Základy stavby dělníci položili na jaře 1650. Sochařskou výzdobu mariánského sloupu provedl proslulý barokní tvůrce Jan Jiří Bendl, který se v pražských městech podílel mimo jiné i na výzdobě chrámu sv. Salvátora, Starého proboštství na Pražském hradě či Královské zahrady.

Sloup byl postaven na třech stupních se schodištěm, obíhajícím monument ze všech stran. Na horním stupni bylo kamenné zábradlí, tvořené balustrádou s kuželkami a sloupky. Na nich byla položena madla s kamennými koulemi uprostřed a na okrajích. V takto ohraničeném centru byl vlastní mohutný kamenný podstavec a čtyři pilíře po stranách pro sousoší andělů.

Jejich uskupení vytvářelo uvnitř prostor, jakousi malou kapličku,

Váňa s týmem na kopii sloupu pracoval 20 let a čtvrteční rozhodnutí Prahy je pro něj studenou sprchou. „Byl jsem z toho úplně špatný,“komentoval kde byl umístěn vzácný deskový obraz Panny Marie Rynecké od neznámého malíře ze 14. století.

Kritici sloupu nevyčítali ani tak mariánskou sochu, ale podstavec se čtyřmi anděly. Tři z nich jsou „bezkonfliktní“, symbolizují ochranu proti hladu, válce a bídě. Problémem se stal čtvrtý anděl, vystupující proti herezi (kacířství, bludu). Tvůrci nového sloupu o problému obšírně debatovali s představiteli katolíků i evangelíků. Hrany měl obrousit kompromis. „Anděl ponese kartuši (ozdobný nápis) s textem: Obnoven byl na paměť smíření a k poctě Panny Marie,“vysvětlil sochař Petr Váňa, autor nového monumentu.

Slavnostního vysvěcení se sloup dočkal v létě 1652. Zúčastnil se ho i Ferdinand III., vysvětil jej pražský arcibiskup Arnošt z Harrachu.

Konec sousoší přišel těsně po vyhlášení republiky v roce 1918. Sloupu se stala osudnou smyšlenka, že je symbolem vítězství Habsburků na Bílé hoře v roce 1620. Dav ho strhl v neděli 3. listopadu 1918. (boh)

Foto: archiv

Sporný monument Mariánský sloup představoval špičku barokního umění v Praze.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.