Napětí v českých ghettech roste
Vraždy kvůli penězům Nezaměstnanost až 80 procent 700 chudinských lokalit
Devatenáctiletý Rom Patrik Danko si loni v listopadu udělal z nudy na internetu test, co s ním bude za deset let. Vyšlo mu: Budeš na útěku před FBI. Skoro se mu to splnilo už po roce. Jen neutíká před „federály“, ale před českou policejní zásahovkou, která si pro něj a tři další nezletilé mladíky přišla do zchátralého statku v Dobřanech na Plzeňsku. Mladíci ze zdejšího ghetta jsou podezřelí, že zavraždili třicetiletého Ukrajince. Kvůli penězům, kterých nikdy moc neměli. Stejně jako tisíce dalších lidí, kteří žijí na pokraji bídy.
Sociologové varují, že mladíci jsou typickým produktem romských ghett, kterých v celé zemi rychle přibývá. Za posledních dvanáct let narostl počet ghett i lidí v nich dvojnásobně.
„V celé republice je ohroženo chudobou či sociálním vyloučením přibližně 1,5 milionu lidí, z toho téměř 100 tisíc dětí do šesti let a bezmála 180 tisíc lidí starších 65 let. Počet lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách se pohybuje mezi 95 až 115 tisíci,“říká odborný referent ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Vaněk.
Pro jasnější představu: ve 297 městech a obcích bylo v roce 2015 podle posledního přesného sčítání 606 ghett a přibližně 700 ubytoven. Letos už jich podle úředníků bude k sedmi stovkám. Ještě v roce 2005 bylo ghett jen 310 a žila v nich skoro polovina lidí než nyní – šedesát tisíc lidí.
Ghetta se nově rozpadají do menších lokalit. Mizí velká sídliště a vznikají „sólo domy“na vsích. Sem se stěhují chudí, často nezaměstnaní lidé s nízkým vzděláním, senioři, matky samoživitelky i zdravotně handicapovaní. „V menších městech a obcích nejsou rozvinuté sociální služby. Roste užívání návykových látek a s tím jde ruku v ruce kriminalita,“říká Simona Wachsbergerová z romského střediska DROM v Brně.
To je přesně i příběh vraždy v šestitisícovém městečku Dobřany u Plzně. Mladíci, z nichž část má i zkušenosti s tvrdými drogami, si Ukrajince vyhlédli v herně, kde vyhrál peníze na automatu. U nedaleké školky jej ukopali a sebrali mu pár tisíc korun. Rodiny mladíků se teď bojí msty Ukrajinců a z chátrajícího statku raději odjely. Dohromady přes 50 lidí.
„Problémem těchto lokalit bývá až osmdesátiprocentní nezaměstnanost. Od ní se odvíjejí další problémy, jako je sociální frustrace, drobná kriminalita, sociální napětí,“říká mluvčí ministra pro lidská práva a rovné příležitosti Michal Kačírek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí už roky opakuje, že řešení sociálně vyloučených lokalit je prioritou. Jenže trend nezpomaluje. A to ministerstvo letos utratí za tato opatření přes deset miliard korun, nejvíce v historii.
Ve Sněmovně leží návrh zákona o sociálním bydlení, který má omezit obchod s chudobou. Do systému by se dobrovolně přihlašovaly obce, které by přidělovaly sociální byty potřebným. Pokud by tak nečinily, poskytoval by je Státní fond rozvoje bydlení. Motivací pro obce má být šance získat finanční prostředky na vybudování sociálních bytů a sociální práci. Zákon by zároveň změnil i dnešní praxi – dvě existující dávky na bydlení by se sloučily v jednu.