Jak vybírat
Které těsnily a nepraskaly
aždý Čech ročně vyprodukuje 317 kilogramů odpadků, u čtyřčlenné rodiny to dělá více než jednu a čtvrt tuny. Aby takové úctyhodné množství mohla domácnost vynosit do kontejnerů, obvykle využívá pytle na odpad. Ročně jich tak spotřebuje klidně i několik stovek.
A tady přitom může nastat kritické místo, kvůli němuž je vynášení odpadků tak neoblíbené – pytle prostě nevydrží. Jen pro představu, tři čtvrtiny respondentů, kteří odpovídali na anketu portálu AkčníCeny.cz, přiznalo, že se jim už pytel nacpaný odpadem roztrhl.
Řadu zkušeností s tím mají uklízečky. „Vždy se mi pytle na odpad protrhnou, takže musím používat dva,“postěžovala si uklízečka Karolína, která pracuje přes portál Hlídačky.cz. „Když je pytel na odpad tenký, tak prosakuje. Vždy dávám přednost stahovacím sáčkům,“doplnila její kolegyně Mariana.
Jak tedy vybrat spolehlivé výrobky, které netečou ani se netrhají? MF DNES se rozhodla tohoto nenápadného pomocníka do domácnosti otestovat. Redakce nakoupila čtrnáct vzorků pytlů o velikosti 60 litrů, které se vejdou do většího odpadkového koše.
Polovina výrobků selhala
Vyzkoušeli jsme, jestli se neprotrhnou, když spadnou (naplněné) z výšky na zem, dále jejich těsnost – tedy zda neprotékají, když se naplní vodou. Odborníci z Textilního zkušebního ústavu v Brně také měřili jejich tloušťku a zkoušeli, zda jdou jednotlivé kusy dobře odtrhnout z role.
Výsledky? Polovina pytlů nevydržela při zkoušce pevnosti – při pádu na zem se protrhly. Třetina vzorků měla problém s těsností. Dva vzorky měly špatnou perforaci a odtrhnout je byl oříšek i při šetrném zacházení (výrobky Profissimo z dm drogerie a Tesco Value).
Z testu jasně vyplývá, že se v obchodě při výběru vyplatí prozkoumat sílu materiálu. Platí pravidlo čím silnější, tím lepší. Naopak to není už tak jednoznačně – i mezi slabšími sáčky lze najít kvalitní výrobky, které něco vydrží.
Vítězem testu se staly nejsilnější pytle ze všech vzorků, prodávané pod značkou Albert Quality, následované druhými nejtlustšími, pytli Dime.
Když je pytel tenký, tak prosakuje. Dávám přednost stahovacím sáčkům. Mariana, uklízečka
Oba vzorky patřily také k nejdražším, za jeden sáček dáte tři koruny, resp. 2,80 Kč, což je téměř pětkrát více než za nejlevnější. „Tloušťky fólie, z níž je pytel vyroben, se výrazně lišily. Je to patrné i bez měření, z prostého hmatového posouzení,“uvedli odborníci z Textilního zkušebního ústavu.
Nejtenčími sáčky v testu byly Tesco Value pytle a Čepos s hodnotami pouhých 13 mikronů (oproti 42 u vítěze testu), ale na posledních místech neskončily. Pády i naplnění vodou vydržely, nicméně právě u vzorku Tesco Value se sáčky velmi špatně odtrhávaly, a hrozilo tak jejich protržení. Odborníci z ústavu přitom postupovali velmi opatrně, což se u běžného spotřebitele úplně nedá očekávat.
Na posledních dvou místech skončily mikrotenové sáčky Dime (stejná značka jako pytle na druhém místě) a zelené stahovací Profissimo od dm drogerie. Důvod? Pytle nevydržely pády a u sáčků Dime byla dokonce jedna role celá vadná a dno praskalo hned po naložení. Pokud jde o tloušťku, fólie patřily k podprůměrným, ale nikoli nejtenčím. Pytle dm, které skončily poslední, přitom patří spíše k dražším, s cenou 2,30 koruny za kus. „Vámi zmiňovaný produkt jsme již inovovali. Optimalizované odpadní pytle jsou nyní více odolné proti roztržení a dají se již i jednodušeji odtrhávat,“reagoval na naše dotazy manažer komunikace společnosti dm drogerie Jiří Peroutka.
Dodal, že tloušťka materiálu odpadních pytlů není zárukou odolnosti. To potvrzuje i dodavatel značky Dime (druhé a také předposlední místo), společnost Cleanex Trade. Rozdíl mezi jejich dvěma výrobky v testu se dá částečně vysvětlit použitým materiálem. Lepší pytle jsou z odolnějšího igelitu a horší z levnějšího mikrotenu. „Materiál HDPE (mikroten) je opravdu méně odolný prasknutí a přetržení,“uvedl ředitel Cleanex Trade Roman Pošusta. Netěsností by podle něj trpět neměl, v testu tento vzorek nepatrně prosakoval na jednom místě, ale netekl.
Berte raději igelit než mikroten
Když se podíváme na všechny vzorky z pohledu materiálu, z kvalitnějšího igelitu jsou vyrobeny pouze tři z deseti (u čtyř nelze materiál dle obalu zjistit). A z těchto tří dva skončily na prvních dvou místech. A jak poukázal Pošusta, právě igelitové pytle Dime (tedy ty lepší a dražší) patří v jejich sortimentu k těm nejprodávanějším.
Kromě materiálu a tloušťky může být dobrým orientačním vodítkem při výběru pytlů i jejich cena. Ale zcela se na ni spolehnout nedá. Cena pytle přepočítaná na jeden kus se v našem testu pohybovala od 60 haléřů po tři koruny.
Dva první pytle v pořadí byly také nejdražší, ale dál už ceny tolik neodpovídají. Nejlevněji se daly pořídit sáčky Tesco Value, přičemž ty skončily až šesté od konce. Za kvalitní pytle za dobrou cenu pak lze považovat další značku vyráběnou pro Tesco, 4MAX, a výrobky z Lidlu pod značkou Sandom za 1,15 koruny, které skončily na třetím a čtvrtém místě.
O relativně drahých pytlech Profissimo na posledním místě už řeč byla, a proč i horší mikrotenové pytle Dime (13. místo) stojí přes korunu, naznačuje šéf jejich distributora. „Naše výrobky nedodáváme konečnému spotřebiteli, nedokážeme ani uhlídat cenu, za kterou se produkt k tomuto spotřebiteli dostane. Často jsou to další dva nebo tři mezičlánky,“dodal Pošusta.