225 tisíc slov: volební programy delší než Nový zákon

Jsou delší a komplikovanější než Nový zákon a přečíst je všechny by zabralo 17 hodin, píše list Die Zeit o volebních programech jednotlivých politických stran, které kandidují v německých parlamentních volbách tuto neděli.

Většina z 61,5 milionu německých voličů programy stran proto ani necelý týden před volbami ještě neviděla a mnozí z nich to vzhledem k jejich rozsahu a obtížným formulacím ani nemají v plánu.

Zdlouhavou práci za ně nyní udělala počítačová analýza textů. Z ní je například vidět, že nejoblíbenějším souslovím křesťanských demokratů (CDU) je „Angela Merkelová“, že protiimigrantská Alternativa pro Německo (AfD) používá nejdelší věty, že nejobsáhlejší program mají Zelení nebo že program socialistů zdůrazňuje „inovace“, ale místy ve velmi vágních formulacích.

Programy šesti hlavních stran, které usilují o místo v parlamentu, se oproti předchozím letům v průměru prodloužily. V součtu mají celkem 225 tisíc slov (o 85 tisíc více než Nový zákon), která celkem zaberou 350 hustě potištěných stran.

Bývalý kancléř a předseda CDU Helmut Kohl svého času hojně používal sousloví „v této naší zemi“neboli „in diesem unserem Lande“, které mu – a občas i celému Německu – vyneslo přezdívku „Indula“.

I letos se ve volebním programu CDU podobná slova často objevují. „Naše země“je v něm druhým nejpočetnějším spojením, vyplývá z analýzy, kterou zpracoval zpravodajský server Spiegel Online.

Nejčastějším souslovím v programu CDU je nicméně „Angela Merkelová“. Žádná jiná strana svého kandidáta na kancléře jinak ve volebním programu nezmiňuje.

Program CDU, stejně jako program AfD, je zároveň rozsahem nejkratší, obě strany se rozepsaly jen na 76 stránkách. Zelení oproti tomu zabrali místa téměř čtyřikrát víc, jejich vize budoucnosti Německa má celkem 248 stran. Zčásti také proto, že v ní dbají na genderovou korektnost a ve větách vedle sebe důsledně uvádějí mužské a ženské tvary zároveň.

Na programu socialistů pak zaujme, jak často zmiňují slovo inovace ve všech možných formách a spojeních. Jejich věty jsou však vše jen ne inovativní, jako například: „V Německu potřebujeme větší prostor pro inovace.“

AfD v souladu se svou dlouhodobou rétorikou hojně používá slova „odmítá“, „masové přistěhovalectví“a novotvar „kariérní politikaření“. Svobodní demokraté (FDP) disproporčně často píší slova „my, svobodní demokraté“, celkem 227krát.

Co se pak konkrétních bodů programu týká, socialisté, Zelení a FDP by rádi zavedli přistěhovalecký zákon, ale konzervativní unie a Levice o něm nechtějí ani slyšet. Bavorská CSU a AfD stále prosazují horní hranici pro příjem imigrantů.

Jednota nepanuje ani ohledně vyhošťování odmítnutých nebo trestaných žadatelů o azyl, ani ohledně uvolnění pravidel pro sjednocování rodin. SPD, Levice a Zelení chtějí sestěhovávání znovu povolit, CDU/CSU by je zpřísnila, AfD zcela zakázala.

Rozpory jsou i v otázce, jak řešit chronický nedostatek bytů a rychle stoupající nájmy ve většině německých velkoměst. Zelení chtějí nechat vystavět milion nových bytů po celé zemi, socialisté by rostoucí nájemné regulovali a postkomunistická Levice by „neopodstatněné“zvyšování nájmů rovnou zakázala.