Německem hýbe migrace S

Němci jdou v neděli k parlamentním volbám. Jejich účastníkem je i rodák z Olomouce Petr Bystroň, dnes bavorský zemský předseda strany Alternativa pro Německo. MF DNES ho požádala o jeho pohled na předvolební Německo.

těžejním tématem, které hýbe již dva roky německou společností, je migrace a s ní spojené negativní aspekty. Potvrzují to všechny průzkumy veřejného mínění. V aktuálním průzkumu provedeném pro Bayerische Rundfunk označilo téměř 60 procent voličů migraci za nejdůležitější téma. Jenže v tomto bodě jsou všechny strany zastoupené v parlamentu víceméně zajedno – migraci vítají. Pouze Alternative für Deutschland (AfD), vzniklá až v roce 2013, zaujímá opačný postoj. Dělící čára tudíž probíhá mezi všemi parlamentními stranami na jedné straně a AfD na straně druhé.

Takový bipolární boj by už z principu věci nahrával AfD. Proto se mu všechny ostatní strany snažily zamezit. Navíc o něj nemají zájem i z obsahových důvodů. Doposud totiž spočívá jejich taktika hlavně v ostrakizaci AfD a v označování jejích postojů za krajně pravicové. Diskusi na věcné úrovni se pokud možno vyhýbají. To je pochopitelné. Ono se těžko argumentuje ve prospěch migrace, když na stole leží fakta, která jasně prokazují, že migranti znamenají pro Německo dlouhodobě enormní zátěž.

Obzvlášť policejní statistiky jsou jednoznačné: žadatelé o azyl se dopustili v roce 2016 osmkrát víc znásilnění, jedenáctkrát víc vražd a patnáctkrát víc ublížení na zdraví než Němci. Příchodem migrantů stoupl počet znásilnění o 82 procent.

Ale i fakta z oblasti pracovního trhu jsou deprimující. Vzhledem k tomu, že 70 procent Afghánců a 15 procent Syřanů přicházejících do Německa je negramotných, nepřekvapí skutečnost, že tato skupina má problém uchytit se nejen ve vysoce sofistikovaných odvětvích německého průmyslu, ale i v jednodušších řemeslných profesích. Absolutním nezdarem skončila například snaha ministerstva sociálních věcí spolu s pracovním úřadem a svazem bavorského průmyslu integrovat migranty do pracovního života. Pod honosným názvem IdA 1000 úřady investovaly celkem 11,3 milionu eur na to, aby migrantům zprostředkovaly práci, praktikum nebo aspoň učení. I přes tuto enormní sumu pro pouhých 1 295 aspirantů se dvě třetiny z nich zapojit nepodařilo.

Duet místo duelu

Taktika zametání nepohodlných témat pod koberec vycházela několik měsíců. Místo ožehavých otázek servíroval politický a mediální establishment voličům inscenaci volebního duelu mezi SPD a CDU. Socialisté za tímto účelem vytáhli z bruselského klobouku bývalého šéfa Evropského parlamentu Martina Schulze a na začátku roku jej dosadili do role špičkového kandidáta. Marketingoví manažeři SPD se opravdu snažili. Po vzoru Obamovy kampaně se na prvních mítincích usmívaly do televizních kamer mladé a atraktivní dívky a celé sály nadšených členů SPD skandovaly: „Martin, Martin!“

Divadlo to bylo velkolepé, Schulz byl zvolen předsedou strany i špičkovým kandidátem 100 procenty hlasů. Tím se nemohl pochlubit svého času ani Erich Honnecker. Jenže Schulz není Obama. Bublina uměle vytvořená kolem tohoto bruselského aparátčíka brzy splaskla. Lidé si uvědomují, že takové výsledky dosahují kromě Schulze pouze komunističtí diktátoři v Severní Koreji. Schulz si proto u Němců záhy vysloužil přezdívku Kim Čong-Schulz. Ze začátku oslavovaný Schulz byl při jednom z následujících, očividně již ne tak dokonale zinscenovaných mítinků načapán u toho, jak pobízí návštěvníky: „No tak, volejte Martin, Martin!“Od té doby už to s ním i s preferencemi SPD jde z kopce dolů.

Zlomovým bodem volebního boje byl jediný televizní „duel“mezi kancléřkou Merkelovou a jejím „vyzyvatelem“Schulzem. Tento „duel“měl být vyvrcholením onoho pseudosouboje. Velká část společnosti na něj čekala s velkým napětím. Jenže duel se nekonal. Oba kandidáti totiž předvedli milionům voličů před obrazovkami, že jsou vlastně zajedno. „Dva kandidáti, jeden názor. Duet místo duelu,“shrnula situaci zpravodajská televizní stanice n-tv.

Merkelovou vypískali

Již teď preference SPD padají ještě rychleji než ČSSD po Sobotkově odstoupení neodstoupení. V aktuálních průzkumech veřejného mínění má SPD pouhých 23,5 procenta. AfD naopak stoupá a je aktuálně s 11 procenty opět třetí nejsilnější stranou.

Uměle vytvářený dojem popularity se vymstil i Angele Merkelové. Na předvolebních mítincích vítají němečtí voliči Merkelovou stejně jako Češi Paroubka v roce 2009 – pískotem a rajčaty. Zpočátku to média házela na údajně nevychované obyvatelstvo východní části země, ve které probíhaly první mítinky. Jenže kancléřka je konfrontována s nespokojeností obyvatelstva na každém ze svých mítinků i na území bývalého západního Německa.

Minulé úterý dav v bavorském Rosenheimu pískal v průběhu celého jejího vystoupení. Naštvání obyvatelstva je tak evidentní, že i jinak velmi státotvorný Münchner Merkur musel přiznat: „Merkelová zanechala většinu posluchačů bezradných. Její řeč působila jako repríza ze staré desky. Nakousla důležitá témata, ale ne to nejdůležitější. V otázkách migrace mlžila. Když Merkelovou pod silnou policejní ochranou odváží těžce pancéřovaná limuzína k vrtulníku, zůstává v účastnících pocit prázdnoty. Ve vzduchu visí otázka: Koho tím vlastně chtěla oslovit?“

Na stole leží fakta, která jasně prokazují, že migranti znamenají pro Německo enormní zátěž.