Respektujme citační pravidla

Pan Tomáš Munzi v článku Bublinový růst nemá smysl (MF DNES 8. září) svůj názor na chování ČNB staví též na citaci mých prací a z toho, krom dalšího, pak dovozuje nekonzistentnost mých názorů. Konkrétně pak „V říjnu 2013, tedy měsíc před začátkem intervencí, zmiňovali Lubomír Lízal a Jiří Schwarz z ČNB, že případné kurzové intervence mají i své nesporné náklady a že zvýšené devizové rezervy (a z toho plynoucí potenciální ztráta centrální banky) by mohly narušit její finanční sílu a kredibilitu. V závěru pak nedoporučovali cílování určité úrovně kurzu.“

V dané práci však píšeme naprostý opak: „Intervence představují smysluplný měnověpolitický nástroj v malé otevřené ekonomice. Existující studie také naznačují, že potenciální ztráty centrální banky nemusí kompromitovat její kredibilitu či schopnost provádět měnovou politiku.“Proto je uvedený způsob „citování“jen snahou poškodit či zalíbit se bez ohledu na fakta.

A ke zmíněné diskusi tří ekonomů (nikoliv chybně rozhovoru) jen krátce. Hrozba deflace a odkládání spotřeby opravdu nebyly hlavním důvodem intervence. Jak si tam však mohl kdokoliv dále přečíst, hlavním důvodem byla hrozba pádu do deflační spirály a podpora investic. Ve věcné debatě je vhodné používat zavedené jednoznačné termíny, a nikoliv z nepřesností běžné mluvy rádoby dovodit odborný závěr.

Možná autorovi dělá problém chápat jednoduchý psaný text či chtěl veřejně prezentovat systém akademické práce na Národohospodářské fakultě VŠE s literaturou a používané citační standardy. Budiž. Ale polemiku s dalšími názory autora považuji za zbytečnou, neboť polemizovat lze pouze s někým, kdo, ač jiného názoru, respektuje alespoň citační pravidla, a to i v případě novinového článku. — Lubomír Lízal ekonom, bývalý člen bankovní rady ČNB