Rusko i Ukrajina chtějí jednotky OSN na Donbasu
V přetahované o Donbas začínají mít navrch Ukrajinci. Separa- tistické útvary jsou totiž pro Rusko příliš velkou zátěží.
Luboš Palata redaktor MF DNES
Když dva chtějí totéž, nemusí to být nutně totéž. Ukrajina i Rusko podporují přítomnost mírových sil OSN v Doněcku. Už více než tři roky tam mezi Moskvou podporovanými separatisty a ukrajinskými silami probíhají boje, kterým nedokáže zabránit ani přítomnost více než 600 neozbrojených pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Ukrajinský prezident Petro Porošenko proto předloni navrhl, aby byly na východě Ukrajiny rozmístěny „modré přilby“Organizace spojených národů. „Vidíme to jako nejlepší
možnost pro Ukrajinu. Jsme přesvědčeni, že to bude nejlepší a poskytne nám to záruku bezpečnosti za situace, kdy Rusko neplní mírové dohody,“řekl už v únoru 2015 Porošenko. Rusko bylo víc než dva roky tvrdě proti, ale před pár dny ruský prezident Vladimir Putin obrátil. „Přítomnost mírotvůrců OSN, dokonce ani ne mírotvůrců, ale lidí, kteří zajišťují bezpečnost mise OBSE, považuji za zcela namístě. A nevidím zde nic špatného. Naopak si myslím, že by to bylo dobré pro řešení problému na jihovýchodě Ukrajiny,“řekl Putin.
Donbas stojí Putina příliš
V pojetí Ruska by však mírové síly OSN měly být výhradně na frontové linii mezi separatisty a ukrajinskými jednotkami. Pro Kyjev je naopak zásadní, aby „modré přilby“kontrolovaly na separatistických územích i oficiální státní hranici mezi Ukrajinou a Ruskem.
Přes hranici dnes zcela bez kontroly proudí z Ruska do separatistických útvarů nejen potraviny a léky, ale i tisíce ruských „dobrovolníků“a také výzbroj a munice pro separatisty včetně stovek tanků, děl a raketometů. Putin však ukrajinský požadavek odmítl: „Síly OSN se musejí nalézat na linii dotyku a ne na nějakých jiných územích.“
V ruském pojetí mají síly OSN zabetonovat současný stav s odtrženými separatistickými útvary. Ukrajinci naopak chtějí s pomocí „modrých přileb“prosadit plnění minských dohod, na jejichž základě by se, jak říká Kyjev, „okupovaná část Donbasu“měla vrátit pod jeho správu. Zdá se ale, že udržování současného stavu už začíná být nad síly Moskvy. Ta je nyní nucena zkrátit financování separatistů, které stojí Kreml v přepočtu několik miliard korun měsíčně. Rusko se údajně připravuje vyměnit i loutkové vládce Doněcka a Luhanska Alexandra Zacharčenka a Igora Plotnického za přijatelnější figury.
Kreml se také snaží dosáhnout alespoň zmírnění západních sankcí, které už ohrožují i prodej plynu do Evropy, jeden ze základních příjmů ruského státu. Ostatně ruský souhlas s jednotkami OSN využil prorusky vystupující sociálně demokratický německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel k návrhu na zrušení části sankcí.
Naproti tomu Ukrajina stabilizovala svoji ekonomiku, dostává miliardovou pomoc Západu, disponuje funkční 250tisícovou armádou a má slíbené dodávky zbraní z USA.