Čtvrtka za šedesát. To už je příliš, říkají zákazníci

Nakonec bude záležet na tom, jak vysoké ceny másla v obchodech lidé snesou. „Ještě nikdy nebyli s tak vysokými cenami konfrontováni. Bylo by logické, kdyby se část z nich přeorientovala na levnější alternativy, nedá se předem říci, jak velký počet domácností to bude,“říká ekonom ČSOB Petr Dufek.

Margarín moc netáhne

Lidé jsou však obecně u základních potravin mnohem méně citliví na změny cen než u výrobků, které si nedopřávají denně. „U másla je však situace trochu odlišná, neboť je částečně nahraditelné rostlinnými tuky. Citlivost na cenu je tak vyšší než například u chleba,“dodává hlavní ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko.

Průzkum navíc ukázal, že většina, téměř 56 procent těch, co omezili spotřebu másla, na levnější tuky, jako jsou margaríny, nepřešla. V podobném duchu mluví i řada expertů, kteří doporučují omezovat vysoce průmyslově zpracované produkty. V tom máslo nad margaríny vyhrává.

„Pokud někdo šetří, doporučuji raději málo, ale kvalitně. To znamená zůstat u másla a další mazání řešit třeba pomazánkami ze zeleniny, luštěnin, rybiček, vajíček, či po italsku chleba namáčet do kvalitního olivového oleje,“říká specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.

Dříve se přitom máslo kvůli vysokému obsahu nasycených tuků nedoporučovalo. Nedávné studie však podle Slimákové ukazují, že jde o mýtus. Naopak se podle ní nepotvrdilo, že vyšší konzumace rostlinných olejů může předcházet riziko vzniku srdečních nemocí.

Odborný garant iniciativy Vím, co jím a piju Jiří Brát naopak říká, že rostlinné tuky jsou v poslední době zbytečně démonizovány z hlediska výrobních technologií. „Vyrobit se dá i biomargarín,“říká s tím, že margarín je alternativou k máslu.

„Rostlinné tuky používané k namazání na chléb a pečivo mají příznivé složení mastných kyselin a jsou dobrým zdrojem esenciálních mastných kyselin. Ovšem za předpokladu, že nejsou k jejich výrobě použity částečně ztužené tuky obsahující transmastné kyseliny,“říká Brát.

Podle něj bychom neměli konzumovat více než 20 gramů nasycených mastných kyselin ze všech zdrojů denně. „Raději by to snědl a vypil v sýrech, jogurtech a mléce, které oproti máslu poskytují plnohodnotné bílkoviny a vápník. Za přijatelnou konzumaci másla v rámci pestré vyvážené stravy lze považovat 10 gramů (jedna porce) denně a ne úplně každý den,“říká Brát.

Slimáková říká, že u minimálně zpracované potraviny, jako je třeba i máslo, není třeba počítat gramy. „Omezovat tuky by měli pouze lidé, kteří se přejídají sacharidy, protože zdravotně úplně nejhorší je kombinace cukrů s tuky na talíři,“upozorňuje.