Král trapné poezie už o Bondym nepromluví

Buřič, osobitý výtvarník i literát, neodmyslitelná tvář českého undergroundu nebo průkopník balonového létání. Přízvisek, kterými by se dal charakterizovat Ivo Vodseďálek, je nespočet. Kolega Egona Bondyho, se kterým zakládal první českou samizdatovou edici Půlnoc, zemřel ve věku 86 let.

Psaní se sice Vodseďálek, který vyrostl v pražských Vršovicích, věnoval už během dospívání, ve čtyřicátých a padesátých letech, oficiálně však jako literát vystoupil až po revoluci. Tou dobou už byl dva roky v důchodu, do kterého odešel v roce 1988 ve věku 57 let.

Živil se jako projektant

Jelikož se Vodseďálkovy názory rozcházely s ideologií komunismu, po studiích nepracoval v kulturní sféře. Hlavním zdrojem obživy pro něj byla práce projektanta v Chemoprojektu. Předtím dělal jako stavební dělník v Praze nebo montér v Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě.

Na spolupráci s Egonem Bondym, který s ním navštěvoval gymnázium tehdy ještě jako Zbyněk Fišer, nechtěl vzpomínat. Alespoň tak to řekl během rozhovoru pro Literární noviny v roce 2012. Na otázku, proč o bývalém kolegovi nechce mluvit, odvětil: „To je moje věc, nechci to nijak komentovat.“Odmítl i spolupráci na filmu Tři sezony v pekle z roku 2009, ve kterém Bondyho ztvárnil Kryštof Hádek. Podobně odmítl také komentovat Milana Kunderu, kterému šéfoval v jednom ze studentských kroužků.

Čtenář se musí stydět

Vodseďálkovou doménou bylo psaní takzvané trapné poezie. Pojmenoval takto i jednu ze svých sbírek. Právě ta později charakterizovala jeho literární styl. Autorovým cílem tehdy bylo psát díla, při jejichž četbě se bude chtít čtenáři stydět z toho, jak je text trapný. Byla to jeho osobní forma reakce na tehdejší režim.

Kromě poezie psal Vodseďálek i eseje či povídky. Vyšly v knize Felixír života. V roce 2004 se pak vydání dočkaly texty Kalvárie a Kompensace, které napsal v 50. letech.

Kromě literatury se Ivo Vodseďálek věnoval i výtvarnému umění. Jeho oblíbenou technikou byla koláž. Ty mu publikovala Revolver Revue v letech 2000 a 2002.

„Všechny mé aktivity, ať už šlo o létání, výtvarnou činnost či skládání básní, existují nezávisle na sobě. Jsou to tři důležité složky mého života. Jedna do druhé se nijak nepromítá. Když pracuji na obrazu, nemyslím na básně, a naopak,“prozradil básník o své tvorbě před několika lety ČTK.