Německý boj o třetí místo
Migrační katastrofa teprve přijde, říká v rozhovoru pro MF DNES spoluzakladatelka Alternativy pro Německo (AfD), europoslankyně Beatrix von Storchová.
Vnedělních parlamentních volbách v Německu už nejde ani tak o to, kdo nakonec vyhraje. O prvním a druhém místě se už několik týdnů zdá rozhodnuto. Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, která míří ke svému čtvrtému funkčnímu období, podle současných průzkumů s přehledem zvítězí.
Výzkumný ústav Forschungsgrup-pe Wahlen CDU přisuzuje výsledek šestatřicet procent, druhým socialistům (SPD) pak třiadvacet procent.
To, co nyní Němce zaměstnává, je především otázka, kdo nakonec skončí na třetím místě. Právě strana s bronzovou medailí se stane jazýčkem na vahách, který bude moci rozhodnout o následném povolebním uspořádání, nové koalici i dalším směřování vícene ž osmdesátimilionové země.
Není proto divu, že mezi menšími stranami – svobodnými demokraty (FDP), proti imigrant skou Alternativou pro Německo( AfD ), postkomunistickou Levicí a Zelenými–se ve finále předvolební kampaně rozpoutal lítý boj.
Pozornost se teď upírá zejména na posilující krajně pravicovou AfD. Podle posledních průzkumů to může být právě ona, kdo v neděli v osmnáct hodin večer, až se po celém Německu uzavřou volební místnosti, bude moci začít slavit.
To by však pro Německo byla velmi nepříjemná situace. Poprvé v jeho poválečných dějinách by v parlamentních volbách uspěla krajně pravicová strana, kterou liberální Němci přímo označují jako „nacistickou“.
Německá kancléřka Angela Merkelová přišla před dvěma lety na vrcholu migrační krize s heslem „Zvládneme to“. Zvládlo Německo migrační krizi?
Situace je katastrofální, ale může být ještě daleko hůř. V severní Africe, Jordánsku a Turecku je podle našich tajných služeb šest milionů šest set tisíc migrantů, kteří jsou připraveni na cestu do Evropy.
A vy si myslíte, že mají namířeno především do Německa?
Určitě nechtějí skončit v Bulharsku nebo v Rumunsku a pravděpodobně ani nikde jinde v Evropě než v Německu a Švédsku. Situace je katastrofální už kvůli těm, kteří tu jsou teď. A proto si lze těžko představit, co by se dělo, kdyby sem přišli tito další migranti.
Proto musíme zcela uzavřít hranice, ale to je něco, co nejen nejsme schopni udělat, ale ani to udělat nechceme. Mluví se tu o jakémsi právu na migraci, které ve skutečnosti neexistuje.
Většina z běženců jsou totiž ekonomičtí migranti, kteří prchají před bídou. A problém bídy v zemích, odkud migranti přicházejí, nevyřešíme tím, když se lidé prchající před chudobou usadí u nás. Na zemi je něco mezi dvěma až třemi miliardami chudých lidí a na tom nic nezmění to, že jich necháme šest nebo šedesát milionů usadit v Evropě. Ani kdybychom jich přijali tři sta milionů, jak sní někteří příznivci svobodné migrace, tak to na celkové situaci nic nezmění. Problém chudoby se musí řešit v zemích, odkud přicházejí, především v Africe. A migrace do Evropy problém bídy v domovských zemích migrantů jen prohlubuje.
Takže vy tvrdíte, že milion běženců ze Sýrie, Iráku či Afghánistánu byla jen předehra k tomu, co může přijít?
Ano, ještě jednou – informace německých tajných služeb říkají, že v tuto chvíli se chce na cestu do EU vydat 6,6 milionu běženců. A až se sem tito lidé dostanou, zavolají další, aby přišli za nimi. Evropští lídři by měli bít na poplach, než bude pozdě.
Podařilo se kancléřce Angele Merkelové přesvědčit Němce, že situace není tak dramatická, jak to vy líčíte? Zdá se totiž, že míří k dalšímu vítězství a bude v čele Spolkové republiky pokračovat...
Kancléřce se podařilo zorganizovat divadlo, které má Němce obalamutit. Voličům jsou servírovány záběry, jak se daří lodě s uprchlíky vracet zpět do Afriky. Podívejte, co dokážeme, podařilo se nám zavřít hranice! Ale my víme, že je to lež. Teď před volbami nedělají nic, co by mohlo eskalovat situaci, ale po volbách bude vše jinak. Kancléřce je všechno jedno, potřebuje jen vyhrát volby. A po volbách bude migrace do Německa dál pokračovat.
Prezident Miloš Zeman tvrdí, že mezi migrací a islamistickým terorismem existuje přímá souvislost. Vy si to také myslíte?
Ano, mezi běženci byli jedinci, kteří využili nekontrolovatelné migrace a dostali se do Evropy s teroristickými záměry. Otevřené hranice tomu nepochybně napomohly.
Druhou skutečností je, že velká část z běženců byli muslimové a mnozí z nich se po svém příchodu do Německa ve zdejších mešitách radikalizovali. To neznamená, že by se z nich stali teroristé, ale tyto radikalizované muslimské komunity pro ně vytváří v Německu zázemí. Podobně, jako jsme to viděli u atentátníků v Belgii nebo Francii... S tím musíme něco dělat.
Byla z dnešního pohledu chybou mohutná pracovní migrace z Turecka v šedesátých a sedmdesátých letech, která vytvořila základ mnohamilionové muslimské komunity v Německu?
Ne, to nebyla. My jako AfD nejsme proti migraci. Nejsme proti tomu, aby Německo poskytovalo azyl lidem, kteří na to mají právo. My jsme proti migraci, která má jiný základ než hledání azylu.
Nemáme také nic proti tomu, aby se do Německa stěhovali lidé, kteří mají vystudované školy nebo vykonávají profese, které naše ekonomika potřebuje. Tito lidé musí být ale schopni se integrovat, musí se chtít integrovat. A ne se separovat od naší společnosti. Mezi těmi, kteří k nám přišli nyní, je velká část, jež se ani nechce integrovat. Nebo toho ani nejsou schopni. Nejsou to navíc běženci, ale jsou to z velké části ilegální přistěhovalci.
Říkáte, že pracovní migrace z Turecka v šedesátých a sedmdesátých letech chyba nebyla. Jak je to ale s integrací druhé či třetí generace německých Turků? V nedávném tureckém referendu většina německých Turků, kteří hlasovali, dala v rozporu s německou demokratickou tradicí svůj hlas pro až diktátorské posílení pravomocí prezidenta Erdogana...
Dá se říci, že první generace Turků, která přišla do Německa za prací a našla ji tu, se integrovala velice dobře. S dalšími generacemi je to ale jinak, což bylo vidět i na tom, jak velká část z nich podpořila svého islámského diktátora.
Když se někde v Evropě stane teroristický útok, tak to s těmito německými Turky nic neudělá. Ale když je zavolá Erdogan, tak jich jsou najednou tisíce v ulicích. My říkáme, že všichni němečtí Turci, kteří hlasovali za Erdoganovy ústavní reformy, by se měli přestěhovat zpátky do Turecka. Pokud chcete žít v islámské diktatuře, tak sbohem a jeďte si do Ankary.
Pojďme teď na závěr k EU. Hovoří se o tom, že po francouzských a německých volbách nabere integrace Unie zase na rychlosti. Vy tím asi nebudete nadšeni.
Samozřejmě, že jsme proti, jsme pro Evropu suverénních národních států, nechceme žádné spojené státy evropské nebo nějaký federální stát. Každý stát by se měl integrovat jen tak, jak on sám chce. A třeba společná zahraniční politika EU je dnes nesmysl.
Vaše strana vznikla na svém počátku kvůli odporu proti euru. Je to pro vás ještě téma?
Pořád je to velké téma. A stane se zcela zásadním, až budeme muset zachraňovat Itálii.
Vy tedy stále chcete, aby se Německo zbavilo eura?
My v Německu žádný problém s eurem nemáme. Klíčové je, aby v eurozóně každý platil své vlastní dluhy. A ne, abychom my platili dluhy za všechny ostatní. Euro dnes existuje jen proto, že ho držíme a zachraňujeme my Němci. Takovou eurozónu musíme opustit a vytvořit novou, se zeměmi, které budou platit svoje dluhy.
A bude v té vaší případné nové eurozóně místo pro Česko?
Na to se teď těžko odpovídá. Určitě by ale byla stanovena daleko tvrdší pravidla, než má euro dnes.
Pravidelným hostem vašich předvolebních mítinků byl český exprezident Václav Klaus. Byl pro AfD důležitou posilou?
Samozřejmě. Vystupuje s námi často, je to bojovník, odvážná osobnost, jehož pohled na Evropu je ten správný. A samozřejmě, že nám to pomáhá.