AfD proti FDP: i třetí místo může být výhra
O prvních dvou místech v německých parlamentních volbách už je téměř rozhodnuto. Stále však není jisté, která z menších stran skončí třetí a stane se tak de facto druhým vítězem voleb. Budou to svobodní demokraté (FDP), nebo protiimigrantská AfD?
Kollwitzstrasse, klidná ulice v berlínské rezidenční čtvrti Prenzlauer Berg, jich je plná: na každém sloupu pouličního osvětlení visí předvolební plakáty politických stran, někdy i po třech nad sebou.
Nejčastěji se tu na obyvatele čtvrti, která připomíná pražské Vinohrady, zasněně usmívá Angela Merkelová se svým slibem Německa jako země, kde se bude „dobře žít“. Nepřekvapí, že na Berlíňany posedávající před bio kavárnami a bio restauracemi, jichž je tu největší koncentrace v celém městě, ze sloupů často shlížejí i Zelení.
Zapomenout na to, že už v neděli budou parlamentní volby, teď v Berlíně prostě nejde.
Barevností pak vynikají plakáty svobodných demokratů (FDP). „Nicnedělání je zneužití moci“nebo „Digitalizace především“hlásají jejich křiklavé plakáty vyvedené v neonové žluté a růžové. Doplňují je kontrastní černobílé portréty předsedy strany Christiana Lindnera.
Letos chce FDP po čtyřech letech mimo parlament ve volbách znovu uspět. To však neznamená jen překročit pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu, ale také předběhnout ostatní menší strany a dostat se na třetí místo. Právě to je nyní před jinak nepříliš napínavými volbami velká otázka, k níž se upírají zraky Němců. Strana, které se to podaří, se bude moci vedle konzervativní unie CDU/CSU nazvat druhým vítězem voleb.
Tlačenice na třetí místo
Pořadí stran okolo třetího místa je zatím velmi těsné. A velké šance má strana, jejíž program je od liberální FDP přesně opačný: Alternativa pro Německo, strana zdůrazňující odmítání masové imigrace, zejména z muslimských zemí. „Burky? My máme radši bikiny,“hlásají jejich plakáty na pozadí kombinace světle modré, bílé a červené.
Pro AfD by třetí místo bylo potvrzením toho, že její hlavní témata omezení imigrace a důsledné integrace cizinců ve společnosti stále dostatečně rezonují. AfD teď sice nezopakuje vysoké výsledky z loňských zemských voleb, kdy se jí podařilo získat až 24 procent, ale zároveň nebude odsunuta do zapomnění. Strana, kterou v posledních měsících dusily vnitřní spory a jíž do voleb nevede její někdejší tvář Frauke Petryová, ale ostřejší Alice Weidelová a otec-zakladatel Alexander Gauland, nakonec zřejmě skončí s relativně vysokým výsledkem.
Vzhledem k tomu, že ostatní strany opakovaně deklarovaly, že povolební vyjednávání s AfD pro ně nepřipadá v úvahu, stala by se tato krajně pravicová strana hlavní silou opozice, což by v poválečném Německu byla situace dosud nevídaná.
V současnosti má AfD podle průzkumů kolem deseti procent, stejně jako svobodní demokraté, její hlavní konkurent. Těsně za nimi pak následuje postkomunistická Levice s devíti a Zelení s osmi procenty.
Právě Zelení se ještě na poslední chvíli snaží s tématy ekologie a rovných příležitostí sebrat voliče SPD, zároveň se vymezují vůči FDP, s nímž nakonec podle jednoho z velmi pravděpodobných scénářů mohou skončit v nové vládní koalici.
Předseda FDP Christian Lindner už souboj o třetí místo zúžil jen na střet své strany a AfD – Zelení a Levice jsou podle něj už odepsaní. Je to zčásti i vypočítavý krok, proti AfD se totiž může nejsnadněji vymezit. Lindnerovi v tom pomáhají i sami Němci. Zejména ti liberálně smýšlející z velkoměst vyzývají: „Běžte volit, hlavně ať nevyhrají náckové.“
Pokud by AfD nakonec opravdu skončila na třetím místě, byl by to pro Německo velice varovný signál. Pro zemi, která v sobě stále nese válečné trauma, by zisk třetího místa krajně pravicovou stranou, kterou liberálně orientovaní Němci rovnou označují jako „nacistickou“, bylo těžkou symbolickou ranou.