Praha se dohodla s Pentou, ulehčí jí stavbu u Masaryčky
Společnost Penta neměla dost pozemků pro zeleň při výstavbě u Masarykova nádraží. Praha jí půjčí své. Za to město získá širší bulvár. Část koalice dohodu kritizuje.
Matěj Ludvík redaktor MF DNES
Široký bulvár plný stromů a s příjemným posezením, který lemuje komplex moderních budov s řadou restaurací a obchodů v přízemí. Tak by mělo za pár let vypadat místo vedle Masarykova nádraží v Praze 1, kde dosud rostly jen kopřivy a náletové keře.
První etapa obchodně-administrativního centra má začít vznikat už v polovině roku 2019. Než však investor sežene všechna nutná povolení a začne se stavbou, potřeboval se s městem dohodnout na urbanistickém řešení území a dalších podmínkách spojených s projektem. Pražští zastupitelé dohodu svým hlasováním minulý týden stvrdili.
„Diskuse samozřejmě nebyly jednoduché, společně jsme jednali téměř rok. Pokud ale návrh vznikne podle společné dohody, bude to velké plus pro Prahu,“tvrdí radní Prahy pro majetek Karel Grabein Procházka (ANO). Jedním ze zásadních bodů byla dohoda v případě takzvaného výpočtu koeficientů míry využití území. Každý developer totiž musí v rámci nové výstavby určitou část plochy povinně věnovat zeleni. A Praha nyní Pentě umožní vytvořit takový parčík na městském pozemku mezi ulicemi Havlíčkova a Na Florenci.
Hlavní město má za to na oplátku dostat výhody celkem za 72 milionů korun. Ty se týkají pozemků při ulici Na Florenci, díky kterým vznikne široká obchodní třída. Penta také přislíbila podílet se na dalších úpravách v okolí, zajistit nový mobiliář a přebudovat nedaleké vstupy do metra.
„Myslíme si, že to, co jsme vyjednali, bylo v tuto chvíli maximum možného,“hájí své kroky radní Procházka. Nyní už chybí pouze podpis jeho a podpis zástupců Penty.
„Město si mělo říct o víc“
Z výsledné dohody byla rozčarovaná část koalice na magistrátu. Náměstkyně pro územní rozvoj (Trojkoalice/Zelení) je přesvědčená, že město pro sebe mohlo vyjednat mnohem výhodnější podmínky. Zároveň prý zahodilo příležitost více ovlivnit kvalitu budoucí čtvrti.
„Lokalita rozhodně proměnu potřebuje, ale není to jistě tak, že každá výstavba je automaticky dobrá,“upozorňuje náměstkyně. Podle ní Trojkoalice neúspěšně navrhovala prosadit do projektu výškovou regulaci budov, záruky, že v nich nebudou jen kanceláře, vznik parku a opatření proti tomu, aby celá čtvrť měla „monotónní“výraz. „Navrhli jsme také, aby rezidenti mohli v nočních hodinách parkovat v podzemních garážích, které developer postaví. Zastupitelé to ale odmítli,“zlobí se Kolínská.
Procházka přesto dohodu obhajuje s tím, že o tom, jestli vyjednali hodně, nebo málo, bude jasno, teprve až komplex skutečně vznikne.
Penta tvrdí, že dohoda je výhodná pro obě strany. Podle mluvčího Ivo Mravinace společnost už dříve ustoupila od třicetimetrového pásu pozemků, kde leží osmá a devátá kolej vedoucí od Masarykova nádraží. Stát se totiž nakonec rozhodl, že tudy povede rychlodráha do Kladna s odbočkou na letiště. Zároveň firma přistoupila i na návrh vybudovat široký bulvár, čímž uvolnila další část parcel o šířce šest metrů. „To jsou důvody, proč jsme se pak trochu dostali do úzkých a nemohli jsme splnit koeficient zeleně. Město proto navrhlo logický krok a umožnilo nám ho započítat,“přibližuje pohled Penty Mravinac.
Řada podobných dohod města s investory v minulosti vyvolávala pochybnosti o transparentnosti jednání. Neexistovala jasná pravidla a o pronájmu „zelených“pozemků města pro splnění koeficientu rozhodovali pouze úředníci na magistrátním odboru majetku bez vědomí rady města. Teprve letos v červenci přijali radní pravidla, jak ve věci postupovat. Nově musí záměr projít radou i zastupitelstvem.