Vybrané problematické jevy 2. část

1. Spojka nebo (anebo) Spojka nebo může být jak slučovací, tak vylučovací. Protože rozpoznání tohoto rozdílu není vždy patrné na první pohled, často se tu chybuje. Slučovací význam má spojka nebo,

anebo ve dvou případech: a) Můžeme-li místo ní dosadit do věty spojky a,i : Na Černý Most se dostanete metrem nebo autobusem. Čárku nepíšeme. b) Signalizuje-li eventualitu, alternativu, možnost vybrat si kteroukoli z variant: Polož ty věci na lednici nebo/ anebo na stůl. Hledáme třípokojový nebo/anebo čtyřpokojový byt. Přijede dnes nebo/anebo zítra. Čárku rovněž nepíšeme.

POZOR VŠAK: jde o eventualitu v okamžiku promluvy! Pozorujte: Pro označení vsuvky se užívají čárky, pomlčky nebo závorky. Je jasné, že při psaní konkrétního textu si již pisatel musí vybrat, tj. nemůže napsat do dané pozice všechna tři interpunkční znaménka zároveň. Výchozí věta však říká, že obecně jsou k dispozici tři alternativy. Proto se tu před nebo čárka nepíše.

Vylučovací význam má spojka nebo,

anebo tehdy, jestliže z logiky významu jasně vyplývá neslučitelnost spojovaných představ: Rozhodněte, zda následující slova jsou popisná, nebo/ anebo značková. Teď, nebo/anebo nikdy. Musíte si vybrat: jedno, nebo/anebo druhé; oboje mít nemůžete. Přidejme do kroku, nebo nám ujede autobus. Čárku píšeme. CHYTÁK: Promyslete rozdíl mezi oznamovací větou Přijede zítra nebo pozítří (alternativa) a tázací větou Přijede zítra, nebo pozítří? – Souhlasíte s tím, že v otázce kupodivu nabývá jinak stejně znějící věta vylučovací charakter?

2. Spojky jako, než Pokud tyto spojky uvozují celou větu,

píše se před nimi čárka: Kdyby ti tak jely ruce stejně rychle, jako ti jede pusa! On umí anglicky lépe, než jsem si myslel. Pokud uvozují pouze větný člen, čárku neklademe: Kdyby ti tak jely ruce stejně rychle jako pusa! On umí anglicky lépe než kdokoli z nás. CHYTÁKY: 1. Tzv. „příkladové jako“se však čárkou odděluje, i když nespojuje věty: Některé písně Beatles, jako Yesterday či Žlutá ponorka, patrně nikdy nezestárnou. Velké nároky na údržbu silnic mají zejména horské oblasti, jako Podkrkonoší, Pojizeří nebo Pošumaví.

2. Jednoslovné příslovce jakob yse píše dohromady, není-li součástí slovesného tvaru: Má čelo jakoby z ledu. Choval se jakoby lhostejně. Jestliže je

však tento výraz součástí podmiňovacího způsobu, píše se zvlášť a stojí

před ním čárka: Má čelo, jako by ho vysoustruhoval. Choval se, jako by mu to tu celé patřilo.

3. Jednoslovné výrazy a čárka a) Ustálené vsuvky jako pravděpodobně, zajisté, prý, bohužel, tuším, prosím se většinou čárkou neoddělují: Byl to tuším Pavel. Přijďte prosím zítra.

b) Pokud uvozuje celou větu jen nevětný výraz či obrat, nebývá od ní oddělen čárkou: Samozřejmě že vám pomůžeme. Hlavně když všechno víš. Možná že nám pomůže. 4. Datum a místo (např. v dopisech) Píše se bez čárky: V Praze dne 12. června 2000 5. Tzv. nadbytečná čárka

Některé obraty „svádějí“k užití čárky, ačkoli pro to není žádný důvod.

Např.: *Takovým žertům se směje každý, kromě postižených. *Jak emise oxidu uhličitého, tak úbytky tropických pralesů, vedou ke globálnímu oteplování. (Nadbytečná je druhá čárka, nejde o vsuvku.) *V souvislosti s rizikem vstupu organizovaného zločinu do ekonomické sféry, ministr

vnitra zvýraznil roli Služby ochrany

ekonomických zájmů. (Příslovečné určení, ani hodně rozvité, se od svého řídícího členu čárkou neodděluje.) Nejhrůznější je nešvar oddělovat čárkou podmět od přísudku: *Tyto názory v dnešní době, přece nemohou obstát. 6. Čárka v souvětí Základní pravidla již známe, přidejme některé obtížnější jevy.

A) Jiný než slučovací poměr mezi větami V těchto případech se čárka píše i před spojkou a. Jde o poměr odporovací, stupňovací, vylučovací, důsledkový. Příklady: Učil se, a přesto dostal čtyřku. (poměr odporovací) Riskoval, a občas dokonce hazardoval. (poměr stupňovací) Onemocněl, a proto nemohl jít na zkoušku. (poměr důsledkový)

B) Věty vložené a spojka a Pravidlo 1 našeho sedmera (viz 16. díl seriálu) říká, že před slučovacími spojkami a, i, nebo, ani se čárka nepíše. Pravidla 6 a 7 ho mírně korigují:

a) čárku píšeme, je-li do souřadného spojení dvou vět vložena jiná věta nebo vsuvka: Slíbil, že nic nezanedbá, a své slovo dodržel. b) čárku předsouváme před první složku víceslovného spojovacího výrazu: Řekl, že přijde, a pokud bude moci, poradí nám.

7. Významotvorná čárka Jak jsme již zdůraznili, čárka může podstatně změnit význam vyjádření.

Srovnejte: Jiří řekl bratrovi, aby zbytečně nepanikařil, a vydal se hledat pomoc. – Jiří řekl bratrovi, aby zbytečně nepanikařil a vydal se hledat pomoc. V prvním případě se vydává na pomoc Jiří, ve druhém k tomu Jiří vyzývá svého bratra.

Podobně u těsného a volného přívlastku: Austrálie je z politického hlediska jediná země tvořená šesti státy a třemi teritorii. V této podobě věta říká, že Austrálie je jediná země ze všech zemí na světě, která je tvořena šesti státy a třemi teritorii. Jiné je však: Austrálie je z politického hlediska jediná země, tvořená šesti státy

a třemi teritorii. Zde se praví, že Austrálie je sjednocená země, která je politicky organizována do šesti států (rozuměj: federálních) a tří teritorií.