VELKÁ ŠKOLA PRAVOPISU

Už víte bez rozmýšlení, kam s čárkou a jaké i/y se píše ve slově ri/yba? Ověřte si své nově nabyté znalosti v závěrečném testu.

Vítejte u posledního dílu našeho velkého pravopisného kurzu, v němž nabídneme souhrnný test na probrané jevy. Samozřejmě opět s klíčem. Tentokrát jsme vedle tradičních doplňovaček zařadili i typy úloh zadávaných u přijímacích zkoušek na střední školy či u maturity a též náročné cvičení korekturní.

V kurzu nebylo samozřejmě možné věnovat se českému pravopisu v jeho plné šíři a hloubce. Řečeno s Cirmrmany, „museli jsme stranou nechat ležet“například psaní čárky před spojkami

aneb, čili, neboli, před výrazy respektive, případně, včetně, jakož ia v infinitivních konstrukcích; psaní dalších interpunkčních znamének. Chybějí pravopisné spřežky typu vtom, zeširoka i ze široka, po ruce (ale ne: *poruce); složená přídavná jména jako zahraničněpolitický, ale: obchodně-ekonomický; psaní zkratek a značek – např. roztok obsahující 20 % sody, ale: 20% roztok (v přídavném jménu se značka připojuje k číslici bez mezery). Všechny tchyně též prominou, že jsme neupozornili na častou chybu *tchýně v kapitole o délce samohlásek. Jak jsme uvedli hned v 1. dílu, my Češi jevíme o svůj jazyk – a pravopis zejména – obrovský zájem. Mateřský jazyk, naše překrásná čeština, je pro nás jedním z nejdůležitějších atributů národní identity, je naší pýchou, je dokladem nezničitelnosti českého ducha. Pěstujme jej, rozvíjejme jej, užívejme jej kultivovaně, využívejme veškeré jeho bohatosti. A nežehrejme na jeho složitost: právě ta totiž umožňuje poučenému uživateli vyjádřit i ty nejjemnější významové odstíny, i ty nejsložitější myšlenkové pochody. Není to nádherné? To však napsal o češtině už Karel Čapek – a lépe, než by se to mohlo podařit komukoli z nás. Loučíme se, ale někdy příště u českého jazyka opět na shledanou.