Na slony! Barmští pytláci hlásí útok
Společnost Také takhle fungují zákony všemocného trhu: poptávka po kůži, chobotech a penisech slonů letí vzhůru. Pytláci v Barmě vycítili šanci a vzácní tlustokožci začínají být na odpis.
Ladislav Kryzánek redaktor MF DNES
„S tím, jak slonů rychle ubývá, vrhají se pytláci na každé zvíře, které vystopují,“říká kapitán Than Naing.
Orientační povědomí o lukrativních cenách, které se v tomto barbarském obchodě vyplácejí, lze získat návštěvou vyhlášeného turistického trhu Bogyoke v metropoli Rangún.
To, co lze běžně zahlédnout na stáncích, je převážně brak. Náramky a sošky z falešné slonoviny. Pokud si vás však prověří na jisté obchodníky napojení taxikáři, zavedou vás trochu stranou od hlavního hemžení, kde už lze dostat originály. Za sloní zub tam v závislosti na jeho velikosti požadují od 140 do 250 amerických dolarů. Za zub! A co teprve za šperky z pravé slonoviny, či za „léčivé“sloní přípravky! Jak vidno, pytláctví je opravdu lukrativní byznys. A skvěle organizovaný.
Jakmile je slon usmrcen, odřežou z něj pytláci cenné části a předají je prvnímu ze série překupníků. Pašerácké organizace je pak převezou po několika užívaných stezkách do Thajska nebo do Číny.
Cíl – čínský trh
Hlavní trasa obchodování se zvířecími komponenty vede podle policie z barmského města Mandalaj přes Lašio do Číny. Do Thajska míří nejméně čtyři pašerácké stezky. „Překazit tyhle kšefty je krajně obtížné, pašeráci totiž mají celou řadu možností,“řekl listu The Guardian Dr. Alex Diment, který se zabývá ochranou volně žijících zvířat. „K převozu menšího množství slonoviny do Číny používají dokonce i mezinárodní letiště v Rangúnu a Mandalaji,“dodal.
Sloni jsou dnes ohroženým druhem po celé Asii. Zatímco jejich celkový počet se na počátku 20. století odhadoval na 100 000, nyní jich podle Světového fondu na ochranu přírody zbývá asi 40 000. Barma má po Indii největší populaci asijských slonů, ovšem už to není žádná sláva – žije tam 1 400 divokých a asi 6 000 domestikovaných chobotnatců.