Chci vrátit Václaváku život, říká architekt
Dvanáct let ladil architekt Jakub Cigler se svým týmem projekt obnovy spodní části Václavského náměstí.
Martina Vyroubalová redaktorka MF DNES
Příští rok by se mělo začít opravovat Václavské náměstí. Architekt Jakub Cigler v rozhovoru přibližuje, jak se vybírala „optimistická“zeleň a proč podle něj stánky s klobásami nemají na nejdůležitějším pražském náměstí co dělat.
Proč se opravuje jen spodní část, a ne rovnou celé náměstí?
Souvisí to s Městským okruhem. Bohužel trvá výmluva, že magistrálu a s ní související horní část náměstí lze začít řešit, až bude okruh. Některým se do toho nechce, jsme však přesvědčeni, že to jde řešit nezávisle a dopady by byly příznivé – magistrála by se zalidnila.
Proč se teď Pražanům na náměstí nechce?
V úplném centru se vytvořilo trochu vakuum, které je tak naplněné turisty, že se s ním Pražan už nedokáže identifikovat. Střed města se roztáhl, čtvrtě jako Karlín, Smíchov, Žižkov, Vršovice, Holešovice či Letná za mého mládí nebyly zajímavé, kdežto nyní jsou intenzivně využívané.
A vrátí se podle vás Pražané aspoň na spodní část?
Změna veřejného prostoru do jisté míry podnítí i změnu života v něm. Třeba po otevření Quadria se kdysi téměř strašidelné okolí metra Národní třída proměnilo v prostor plný zajímavých kaváren a hospod, místo celkově ožilo. Tohle je velký krok k tomu, aby se to i na Václavském náměstí mohlo zlepšit. Ale architekt není jediným činitelem, záleží na úrovni a kulturnosti naší společnosti, jak tohle využijeme.
Není škoda, že se na náměstí nevrátí tramvaje?
Je to škoda, určitě bych chtěl, aby se tam vrátily. Jejich nynější nezapojení respektuji jako ústupek, nikoli však definitivní. S tramvají se do budoucna počítá, navrhovaný volný prostor by do sebe tramvaj mohl absorbovat. Trať by se však musela vrátit i do ulice Na Příkopě. Předpokládá se, že tramvaj bude jezdit v horní části, zatím je to však v mlhách.
Jak složité je vybrat zeleň na takto důležité místo?
Netušil jsem, jaký velký to bude problém. Řešilo to několik zahradních architektů.
Proč padla volba zrovna na platany?
Je pod nimi příjemné optimistické světlo – uvědomil jsem si to při procházení platanovou alejí na Ořechovce, kde bydlí otec. Platany se používají na náměstích i jiných veřejných prostorech různých evropských metropolí stejného podnebí, v Paříži či Berlíně, předpokládám tedy, že jsou ve městech vyzkoušené. Pod stromy s tmavším listem je docela tma, jsou vhodnější v jižní Evropě, kde je přebytek slunce.
Z jakého důvodu jste se rozhodli alej zdvojit?
Inspirovali jsme se i historickou podobou náměstí – jednou už se tam objevila. Dvě aleje po stranách náměstí jsou navrženy, aby vytvářely jakousi střechu veřejného prostoru. Platany nahradí také dosavadní lípy, jak budou postupně odumírat. Ve městech bývají nemocné.
I přes nová stromořadí se lidé diví, že zeleně bude málo.
Zelený středový pás náměstí zmrtvuje a je jedním z důvodů, proč nefunguje. Je nutné, aby zmizel. Původně tam byl dán údajně proto, aby usměrňoval lidi jen na korzo kolem výloh. Komplikuje příčné propojení stran, přitom správná ulice a veřejný prostor vypadá tak, že mezi aktivními stranami funguje i příčný směr, ne že si náměstí obejdete jen dokola.
Na co je nutné brát zřetel při navrhování místa, kde se občas konají demonstrace či jiná velká srocení lidí?
Všechny prvky jsme se snažili minimalizovat. Je tam několik vodních pítek. Mrzí mě samostatné umístění výtahu pro invalidy, které by bylo ideální v domě, ale metro je majiteli domů vytlačováno.
Použili jste třeba i nějaký hravý prvek?
Úplnou novinkou budou takzvané provazce – pásy dlažby s římskými číslicemi. Geodeti Karla IV. vyměřovali Nové Město pomocí provazců a na náměstí se v katastrální mapě tohle vytyčení doteď objevuje. V dlažbě se v návaznosti na to objeví číslované pásy. Lidé si budou moci dávat sraz nejen pod ocasem ale také třeba u dvojky či trojky.
A co tradiční stánky s klobásami, chtěl byste je tam?
Podle mě by tam být neměly, v domech po obvodu je dost prostoru. Restauratéři či provozovatelé občerstvení mohou případně expandovat do širokého chodníku, pronajmout si prostor pro stolky a židle, které se ráno rozestaví a večer sklidí, trvalé zahrádky tam podle mého názoru nepatří. Architekt tohle všechno sice může ovlivnit svým názorem, ale nemůže rozhodovat.
Proč vám stánky vadí?
Dnešní stánky svými rozměry evokují takřka chaty či rodinné domy a narušují provoz. Zúčastnili jsme se i soutěže na stánky, které památková rada následně odmítla. Řešila se varianta, že by byly skleněné, což naštěstí neprošlo. Zástupci města si tehdy umanuli, že Václavské náměstí bude mít specifický styl, ale mělo by se to řešit celoměstsky.
A budou tam tedy nakonec, nebo ne?
V naší dokumentaci nejsou, pouze řešíme možné připojení na specifických místech, ale zatím se o nich neuvažuje.