Tři zápasy, tři prohry. Berdych: Nebyl jsem zrovna za štístko

Na hlavě modrá čepice, nápis Laver Cup vystupuje z černé mikiny. Která z barev víc sedí na rozpoložení Tomáše Berdycha?

Netřeba hledat až tak ostré symboly. Jako by už pro něj platilo, že je pošetilé příliš se radovat z výher – i příliš truchlit nad porážkami.

„Nebyl jsem pro tým zrovna za štístko, ale i takový je sport,“říkal jediný Čech v Laver Cupu poté, co padl i ve třetím duelu na turnaji. „Občas není třeba dělat z tenisu vědu. Rozdíl byl v pár míčích.“

V pátek jej Evropa po týmové poradě vyslala do čtyřhry se světovou jedničkou Rafaelem Nadalem. „Souhra zprvu vázla,“uznal Berdych.

V sobotu se proti Berdychovi vydal občas až ledabylý Nick Kyrgios. „Nerozhodilo mě to. Spíš bych byl překvapený, kdyby šlapal do každé výměny,“pronesl čerstvě 32letý Čech. A litoval jen zkaženého forhendu v tie-breaku druhé sady: „Jediná chyba, kterou bych si vyčítal.“ Tak jako předtím po boku Nadala zase musel do super tie-breaku, lavercupové speciality. Zase bez oslav. „Zasloužil jsem si vyhrát. Fakt jsem hrál dobře,“mrzelo jej.

Do třetice všeho nevítězného? Další den a další šance ve čtyřhře, nyní po boku chorvatského čahouna Marina Čiliče. Zápas došel „jen“do dvou standardních tie-breaků. Berdych opět nepatří na stranu vítězů. „Hraje se na výhry, ne na krásu. Výsledek mi to kazí, určitě,“nezakrýval, ale do hluboké deprese měl daleko: „I tak je dobré vidět, že váš herní plán funguje – a funguje dobře. Herní projev a průběhy duelů byly naštěstí něco jiného.“

Berdych, jenž byl v kariéře i světovou čtyřkou a nyní je v žebříčku na 19. pozici, si přes to všechno uvědomoval výjimečnost okamžiku.

Do hry se dostal jako jediný Čech a proč si lhát: šance, že se někdo z krajanů mimo něj objeví v příštích ročnících Laver Cupu, je mizivá, virtuální. Berdych strávil týden vedle legend současných – Federer a Nadal ční jako velehory – i minulých. Kapitánství Björna Borga patří i po tolika letech u tenisu k zážitkům výjimečného formátu.

„A možnost poslouchat rady od Rogera a Rafy je určitě něčím, co nikdo z nás nezažil. Jsem moc rád, že jsem mohl být součástí,“řekl.

Prohrál třikrát těsně. V singlu s nevyzpytatelným australským buřičem Kyrgiosem, v deblu dvakrát musel blahopřát silným americkým dvojicím. Nic ostudného. Ale také nic výjimečného.

Dvakrát už jej letos zastavila bolavá bedra, po Paříži i nedávno na US Open. Teoretická šance na to, že by mu závěr roku zkrášlila účast na Turnaji mistrů, sice existuje, ale...

„Soustředím se jen na turnaje v Pekingu a Šanghaji, kam ve středu odlétám,“řekl. „Po zranění z New Yorku tohle není nic extrémně aktuálního. Ale pokud se mi povede jeden dobrý turnaj, třeba se situace může rychle změnit.“

A třeba zase přijde i opojná radost z výher. Ta, jež výjimečnému pražskému zážitku tolik scházela.