Německo: hned za hranicí vládne AfD
Volební otřes – krajně pravicová strana je v celém Německu třetí, v Sasku vyhrála
Německo prožívá politický otřes. Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ve volbách získala 12,6 procenta hlasů a skončila v celostátním součtu na třetím místě.
A ukázal se ostrý zlom mezi západem a východem země. V někdejší NDR se totiž AfD dařilo ještě lépe. V Sasku dokonce skončila první, s 27 procenty tu o desetinu procentního bodu těsně předběhla druhou CDU. A v regionu Saské Švýcarsko, hraničícím s Českem, získala 35,5 procenta – o deset procentních bodů víc než konzervativní unie na druhém místě.
Ve všech spolkových zemích bývalého východního Německa získala 21,5 procenta hlasů a po konzervativní unii CDU/CSU je tu druhou nejsilnější stranou.
„Do určité míry to dává smysl. Obyvatelé bývalého východního Německa se mnohdy cítí zahlceni současným vývojem, mají pocit, že současné tempo nestíhají, a jsou proto náchylnější k tomu, volit protisystémové strany. Dosud to byla především postkomunistická Levice, ta se ale do určité míry vyčerpala a její místo nyní zabrala právě AfD,“domnívá se profesor evropských studií na Svobodné univerzitě v Berlíně Eckart Stratenschulte.
AfD se ale překvapivě dařilo i v dalších částech Německa. V bohatém Bavorsku a Bádensku-Württembersku sice téměř ve všech obvodech vyhrála CDU/CSU, mapa s volebními výsledky je v této oblasti celá černá, tedy v barvě konzervativní unie, při bližším pohledu ale i tady vládní strany ztratily a mnozí jejich voliči nakonec dali přednost AfD.
Ztráty pocítila především CSU, která v Bavorsku, své stranické základně, letos dostala o deset procent méně než ve volbách před čtyřmi lety. Když Angela Merkelová několik dní před volbami vystoupila v Mnichově a Ulmu, voliči ji vypískali. To se tady dosud také nestalo.
Proč se tedy AfD v letošních volbách tak dařilo? Její voliči si od této strany slibují, že vnese do parlamentu nový vítr a rozvíří stojaté vody současné spolkové politiky, kterou charakterizují dosavadní tři volební období s Angelou Merkelovou. AfD se v posledních dvou letech zviditelnila zejména tématem migrační krize a kritikou imigrační politiky Merkelové a jejího jednostranného rozhodnutí otevřít hranice masovému počtu běženců.
Voliče AfD ale zajímají i další témata, jimž se podle nich v celostátní politice nedává dost prostoru a které vládní strany dlouhodobě opomíjejí: chudoba starých lidí, nedostatky v sociální péči a zdravotnictví, problémy ve školství nebo nedostatečné mzdy a nevyhovující pracovní podmínky v nekvalifikovaných profesích.
„Na vítězství AfD nevidím příliš pozitivního, zároveň to ale nepovažuji za úplnou katastrofu. Je to takový infarkt, první velké varování,“říká profesor Stratenschulte. „Pokud po prvním infarktu změníte životní styl, můžete být zdravější než dřív. Uvědomme si také, že 83 procent voličů pro tuto stranu nehlasovalo. To bychom v ostatních evropských státech považovali za úspěch.“
Konzervativci a extremisté
AfD se už několik měsíců potácí ve vnitřních sporech a ve straně se střetávají různé programové směry. Na jednom pólu jsou to konzervativci, kteří zabrali prostor po CDU poté, co se zejména po rozhodnutí Angely Merkelové otevřít německé hranice přívalu běženců začala posouvat stále více doleva. Konzervativní voliči ztratili půdu pod nohama a AfD zacílila právě na ně.
Zároveň ale v AfD posílili členové zastávající krajně pravicové názory, kvůli čemuž její odpůrci stranu nazývají jako „nacistickou“. I proto v neděli večer po oznámení prvních odhadů výsledků voleb vyšlo několik stovek lidí do centra Berlína. Před sídlem strany na náměstí Alexanderplatz demonstrovali proti jejímu vstupu do parlamentu.
Kandidát strany Alexander Gauland po ohlášení prvních odhadů řekl, že budou kancléřku Merkelovou „pronásledovat jako lovnou zvěř“. Nedlouho nato pak předsedkyně a jedna z nejznámějších tváří strany Frauke Petryová ohlásila, že nechce být součástí stranické frakce ve Spolkovém sněmu. Jako samostatná poslankyně chce prý dělat „reálnou a konzervativní politiku“.
AfD se nicméně oproti původním předpokladům nestane nejsilnější opoziční silou – tuto roli poté, co ohlásili, že nemají zájem podílet se na další velké koalici, zastanou nejspíš sociální demokraté.
CSU: „Musíme se vzpamatovat“
AfD ve východním Německu volí zejména muži. Podle průzkumu agentury Infratest dimap jich v neděli dalo 26 procent hlas AfD, mezi ženami byla úspěšná v 17 procentech. AfD se přitom ve svém programu na východní spolkové země příliš neorientuje, podle německých politologů jsou nicméně zdejší obyvatelé méně loajální k jednotlivým stranám a více přístupní tomu, průběžně měnit své politické preference.
Dobře si AfD vedla také v Thüringenu a Sasku-Anhaltsku, kde je od minulých zemských voleb zastoupena v zemském sněmu. Právě v Sasku-Anhaltsku získala loni AfD přes 24 procent hlasů a umístila se s odstupem pěti procentních bodů na druhém místě za CDU.
Voliči k AfD přešli také v Bavorsku, což pocítila zejména CSU Horsta Seehofera, sesterská strana CDU. Představitelé CSU o letošním výsledku v Bavorsku hovoří jako o „katastrofálním“, strana si tam pohoršila z 49,3 procenta z voleb před čtyřmi lety na 38,5 procenta.
Bavorsko navíc příští rok čekají zemské volby a do té doby se podle tamního ministra financí Markuse Södera strana musí znovu postavit na nohy. V CSU se také objevují hlasy, že by se strana měla posunout víc doprava, aby v zemských volbách ubrala konzervativně smýšlející voliče AfD.
V souvisosti s AfD ale CSU vidí ještě jedno nebezpečí: „Musíme si nyní dávat pozor na to, aby se pro nás AfD nestala tím, čím je pro socialisty Levice: trvalý tlak na změny uvnitř struktury strany,“nechal se slyšet Söder.