Volební rozpočet je schválen

Vláda si dala záležet, aby voliči nepřišli zkrátka. Zda dodrží i investiční plány, těžko předvídat

Rozpočet na příští rok včera jednomyslně prošel vládou. Rekordně v něm narostly výdaje na důchody, platy státních zaměstnanců a na zdravotní odvody za státní pojištěnce.

Aby uspokojil co nejvíce z požadavků (ministři žádali dohromady o 100 miliard korun víc, než byl původní plán) a nepřekročil přitom plánovaný deficit 50 miliard korun, musel ministr financí trochu přifouknout odhad růstu ekonomiky. „Vzhledem k tomu, co hrozí na výdajové straně, budeme vytvářet trošku optimističtější předpoklady ve výběru daní a vývoji ekonomiky, ale jen nepatrně, jinak by to bylo velmi nezodpovědné,“řekl Ivan Pilný v červenci v rozhovoru pro MF DNES.

Odhad příjmů rozpočtu pro příští rok pak vylepšil o 21 miliard korun tím, že zlepšil odhad růstu HDP z 2,9 procenta na 3,1 procenta.

V porovnání s výdaji v době, kdy tato vláda nastupovala, se navýšily všechny položky – s výjimkou dluhové služby a dávek v nezaměstnanosti. Za obě úspory ale vděčíme především ekonomickému růstu, a nikoliv rozhodnutím politiků.

„Tento rozpočet ekonomiku povzbudí, ale přinese s sebou i rizika, že v případě nepříznivého vývoje ve světě můžeme vidět hlubší schodek, než je naplánovaný,“varuje Marek Dřímal, analytik Komerční banky.

Tradičně nejvyšší výdajovou položkou v rozpočtu jsou peníze pro 2,4 milionu starobních důchodců. Průměrný důchod stoupl od nástupu vlády Bohuslava Sobotky (leden 2014) z 11 029 korun na současných 11 807 korun a ještě dál poroste. Vláda včera totiž také schválila skok o 475 korun od ledna 2018, takže průměrný důchod se vyšplhá na bezmála 12 300 korun.

Vláda také plošně zvedne platy všem, kdo pro stát dělají – úředníkům, sociálním pracovníkům, zaměstnancům v kultuře, policistům, hasičům a vojákům o desetinu a učitelům o patnáct procent. A to dokonce už od letošního listopadu. Zdravotníkům přilepší o deset procent až od Nového roku.

Podle propočtů analytika Dřímala průměrný měsíční plat ve veřejné sféře vzroste o 9 procent na 31 411 korun a překročí průměrnou mzdu v celé ekonomice. „Bude to stimulovat celkově vyšší mzdy v ekonomice,“říká Dřímal. Podle něj vyšší výdaje státu urychlí ekonomický růst a ten se promítne do vyšších cen, což pak ve spirále zase povzbudí požadavky na další růst platů. Problém pak nastane v momentě, kdy ekonomický růst poleví a nebude z čeho přidávat.

„Když bohatne stát, mají bohatnout i jeho zaměstnanci,“odůvodnil štědrost vlády v tiskové zprávě premiér Bohuslav Sobotka. To si asi většina občanů, kteří na „bohatý“stát svými daněmi přispívají, nemyslí – spíš by uvítali snížení daní. Ale to vláda nenabízí, naopak počítá s tím, že občané a firmy budou pilně pracovat a že na daních odevzdají napřesrok o 26 miliard víc (+4 procent) než letos a na pojistném o 24,5 miliardy víc (+5 procent).

Tím končí výčet položek, na kterých si politici dali záležet. „Je to rozhodně předvolební rozpočet, výdaje nebývale rostou a tím i závazky do budoucna,“konstatuje analytik.

Horší je to s investicemi. Na ně se rozpočtuje 88,4 miliardy, což je méně, než když vláda nastupovala (2014: 111,5 miliardy). Z těchto peněz se zčásti předfinancovávají evropské projekty, které pak z EU proplácí zpětně.

Dřímal si všímá, že stát v rozpočtu nepočítá se skutečností, že příští rok skončí možnost dočerpat určitou část peněz z evropských fondů. Co z balíku do té doby nestihneme vyčerpat, to propadne. Je to kvůli plynulosti čerpání, aby země neodkládaly vše až na poslední roky dotačního období, které končí v roce 2020. Další investiční peníze pak tečou přes Státní fond dopravní infrastruktury, kde je připraveno pro příští rok 76 miliard. Pro srovnání: v roce nástupu vlády dokázal vyčerpat 52,2 ze 71 miliard rozpočtovaných.

Rozpočet ještě bude muset schválit Sněmovna, musí to stihnout do konce roku. Tato povinnost pak spadne na nové poslance zvolené v říjnových volbách.

Rozpočet ještě musí schválit nová Sněmovna, která vzejde z říjnových voleb.