Jako kluci – válka slov mezi Trumpem a Kimem graduje

Ladislav Kryzánek redaktor MF DNES

První vystřelil prezident Donald Trump. Kim Čong-una posměšně nazval „rakeťákem na sebevražedné misi“.

Uražený severokorejský diktátor, který v poslední době děsí svět zkouškami raket a jadernými testy, kontroval těžší municí: Trump je podle něho „choromyslný americký senil“, „vyděšený pes“a „gangster, který si hraje s ohněm“.

S košatým výrazivem, plným bombastických obratů a neobvyklých urážek, se roztrhl pytel.

„Je to šílenec,“vrátil Trump míč na Kimovo hřiště.

Jako malí kluci, kteří se předvádějí na pískovišti, komentoval – nejspíš nikoli bez škodolibosti – „akční“souboj amerického a severokorejského kohouta ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Jsou to horké hlavy, které se potřebují zklidnit,“dodal.

Svět se gradující slovní válkou docela baví – dokud po sobě „střílejí“ pouze slovními projektily, je to ještě snesitelné.

Můžeme si být téměř jisti, že bizarní slovní výhrůžky budou pokračovat. Je to dáno povahami obou mužů.

Dvě hlavy dubové

Především Trump, jak se zdá, často nejdřív mluví a pak myslí. Jeho impulzivní a narcistické rysy mu prostě nedovolí jednat jinak. Zdali je to ideální výbava pro vůdce světové supervelmoci, to posuďte sami.

Kim Čong-un na tom, co se týče povahových vlastností, není lépe. Je nedůtklivý, mstivý, snadno se urazí a nic si nenechá líbit. Zkrátka „hlava dubová“, podobně jako Donald Trump. Analytici se nicméně shodnou, že jeho jednání má v sobě více racionality než to dosavadní Trumpovo.

Většina pozorovatelů totiž soudí, že to Trump zbytečně přehání a že urážkami s Kimem nic nepořídí. Ten se nejspíš ještě víc zatvrdí.

Snaha dostat tak nevyzpytatelný režim, jako je ten severokorejský, k jednacímu stolu je často také velice delikátní psychologická záležitost. Uražená ješitnost a chování „kluka na pískovišti“tu nemá místo. Navíc jde opravdu o hodně – v extrémním případě o zabránění atomové válce.

Když Trump nedávno na půdě OSN pohrozil Severní Koreji „totálním zničením“, mnohé to šokovalo. Byla to silná káva. „Důstojnost a čest moje a mého národa mě vede k nutnosti zajistit, aby muž disponující výsadou nejvyššího velení USA za svou řeč draze zaplatil,“kontroval Kim Čong-un.

Tady se už směje málokdo. „Dráždění hada bosou nohou“by se nemuselo vyplatit, tuší mnozí.

Faktem je, že ony trapné verbální hrátky vyhovují americkým rivalům Rusku a Číně. Přinejmenším obě země tak vypadají státotvorněji. A Lavrov toho umně využívá.

Minulý týden znovu vyzval k politickému řešení sporu a uvedl: „Společně s Čínou budeme i nadále usilovat o rozumný přístup a ne emocionální, jako když spolu děti v mateřské školce začnou bojovat a nikdo je nedokáže odtrhnout.“