Velká koalice už je malá

Vedle velkého návratu liberální FDP a víceméně očekávaného nástupu AfD ukazují německé federální parlamentní volby na jeden proces, který připomíná to, co se poslední léta děje v sousedním Rakousku: postupující erozi velkých koalic.

CDU/CSU a SPD získaly společně jen 54 procent hlasů, což je nejméně od druhé světové války. Není přitom daleko doba, kdy společně získávaly mezi 80–90 procenty hlasů (50.–80. léta) nebo alespoň dvoutřetinovou podporu (naposledy před čtyřmi lety). Debakl sociálních demokratů se očekával a je spíše pokračováním trendu, který započal již volbami v roce 2005. Pro demokraty křesťanské i sociální, abychom nezapomněli na Bavorsko, je to však neúspěch daleko větší a více varující – teď jsou totiž na řadě oni.

Vždyť i takový vlivný politik CDU, jako je spolkový ministr vnitra Thomas de Maiziere, sice ve svém obvodu v Míšni vyhrál přímý mandát, ale jinak zde AfDporazila jeho CDU, ostatně jako v celém Sasku.

Dlouhodobé vlády velkých koalic mají zkrátka na své členy devastující účinky. Strany, které dříve soupeřily, se stávají nerozlišitelnými, jejich spolupráce zakrývá všechny druhy hříchů i programových kompromisů. Své o tom mohou vyprávět právě v Rakousku, kde je tradice velkých koalic mezi konzervativci a socialisty daleko souvislejší a delší – zde dochází k úpadku podpory už od 90. let.

Naposledy, před čtyřmi lety, získaly obě strany nadpoloviční většinu již jen těsně a před nadcházejícími volbami se zdá, že podpora levice i pravice roste hlavně díky tomu, že spolupráci ukončily a do budoucna ji vylučují.

Odchod do opozice představuje pro německou SPD sebezáchovný krok, i když naposledy (v éře 2009–2013, kdy Merkelová vládla s FDP) jí k ničemu nepomohl – sociální demokraté si o moc nepolepšili a nakonec znovu skončili v chomoutu s CDU/CSU.

I to je důvod, proč se znovuzrozené FDP moc nelíbí představa jít hned do vládní koalice – jak pravilo její vedení hned po nedělních volbách, „nejsme automatický koaliční partner jen proto, že se SPD do toho nechce“. Dobře si pamatují, že poslední vládní spolupráce je stála parlamentní zastoupení. Angela Merkelová totiž nejen zdatně likviduje své vnitrostranické konkurenty, ale především požírá své koaliční partnery. Svobodní i sociální demokraté by mohli vyprávět.