Lékaři Koutecký, Pirk a Pafko zasadili v Troji své stromy
Zlatá ulička u Daliborky, jak zní oficiální název tohoto místa, právoplatně patří mezi nejmalebnější ulice Pražského hradu a zároveň celé Prahy. Vznikla v posledních letech 16. století za vlády císaře Rudolfa II.
Velké přízni císaře se v té době těšili Červení střelci, jak se tehdy Rudolfově stráži díky výrazným červeným kabátům říkalo. Když strážní požádali v roce 1597 císaře o povolení vystavět příbytky u severní obranné zdi, Rudolf 16. jim září bez váhání udělil povolovací dekret. Vznikly tak malé domky vestavěné přímo do oblouků zdi. Dnešní podoba Zlaté uličky je samozřejmě lehce jiná.
Tvrdí se, že jméno ulička dostala po alchymistech z rudolfinské doby, kteří zde měli vyrábět zlato, ale žádní takoví v uličce nikdy nebydleli. Zlatá se uličce říkalo přibližně od 17. století díky zlatníkům, kteří domky odkoupili od zaniklých Červených střelců.
Domky Zlaté uličky byly po celou dobu své existence obydleny. Během 19. století zde žila chudina. V uličce byly dřevěné přístavky pro domácí zvířata a byla tak ještě daleko užší, než je tomu dnes.
„Ve Zlaté uličce žili obyvatelé až do padesátých let minulého století, kdy Kancelář prezidenta republiky domečky koupila a dala jim současnou podobu,“říká mluvčí Správy Pražského hradu David Šebek. Pohádkově barevné fasády vtiskl domkům návrh filmaře Jiřího Trnky.
Zatím poslední změnou prošla Zlatá ulička v roce 2011. Celková rekonstrukce zavedla novou kanalizaci, opravena byla dlažba v ulici i samotné domky s jejich barevnou fasádou. Zároveň vznikla expozice o životě v uličce napříč historií.
Pohled do minulosti
„Do jednotlivých domečků byly umístěny stálé expozice, které evokují život místních obyvatel po období jednotlivých staletí. Návštěvníci zde mohou najít krásně zařízené domácnosti. Snažili jsme se, aby vypadaly tak, jako by obyvatelé právě odešli,“řekl Šebek.
Expozice je v každém z domků trošku jiná. Domek číslo 13, údajně nejmenší z celé Prahy, je zařízený pro zmiňovanou hradní stráž. Prosté vybavení domku je doplněné
V botanické zahradě v Troji se rozrostla sbírka vzácných dřevin a rostlin, které zde vysadili významní představitelé českého, ale také světového kulturního, sportovního, vědeckého či politického života. Svůj strom na Stezce osobností v rámci projektu Kořeny osobností včera zasadili dětský onkolog Josef Koutecký, kardiochirurg Jan Pirk a chirurg Pavel Pafko.
Stezka osobností vzniká už od roku 2009, dřevinu či rostlinu v rámci projektu Kořeny osobností o pověšený červený úbor stráže. V domku číslo 15 naleznou návštěvníci dílnu zlatníků, kde kromě tavicí pícky a trezoru jsou i klece s kanárky, kteří sloužili jako identifikátor jedovatých výparů.
Přestože byly zvěsti o alchymistech ve Zlaté uličce vyvráceny, připravili organizátoři jako součást expozice i dvě patra působivě zařízené alchymistické dílny.
Ve Zlaté uličce minulých dob nechyběla ani hospoda. Domek číslo 16 je zařízený jako prostor pro hosty s masivními stoly, cínovým i hliněným nádobím a autenticky zasadilo již 77 lidí. Pro veřejnost se Stezka osobností poprvé otevřela letos v červnu.
„Projekt má připomínat budoucím generacím nejen jedinečné dědictví přírody, ale také to nejlepší, co vytvořil člověk, ať již v oblasti kulturní, sportovní, či vědecké,“uvedl letos v červnu při otevření Stezky Bohumil Černý, který je pověřený řízením botanické zahrady.
Svůj strom v zahradě má například prezident Václav Havel, bývalá ministryně zahraničních věcí zařízenou kuchyní. O krčmě ve Zlaté uličce existují skutečné historické zmínky. Abatyše kláštera sv. Jiří, ctihodná Žofie, si v roce 1612 stěžovala, že se z krčmy line zápach a hluk.
Domek číslo 14 nabízí pohled do domu pravděpodobně nejslavnější obyvatelky Zlaté uličky v meziválečném období. Žila zde Matylda Průšová neboli Madame de Théb, známá jasnovidka věštící budoucnost, která předpovídala mimo jiné i pád Třetí říše, za což byla nakonec také gestapem popravena.
V čísle 12 je pak expozice amatérského USA Madeleine Albrightová, režisér Miloš Forman, olympionička Věra Čáslavská, světově uznávaný český lékař Bohdan Pomahač či španělský módní návrhář s českými kořeny Manolo Blahnik.
Všechny vysazené exempláře patří ke vzácným dřevinám či rostlinám, některé z nich k trvale ohroženým. Raritou je strom zachránce židovských dětí sira Nicholase Wintona, který věnoval trojské botanické zahradě vzácný roub ze svého vlastního morušovníku černého. (ČTK) filmového historika Josefa Kazdy, který zde v polovině minulého století pořádal projekce filmů. V domku se nacházejí nejrůznější filmové pásky a cívky. Na zdi je pověšeno plátno na promítání historických záběrů Hradu. Ulička byla inspirací i pro Franze Kafku, který v domku číslo 22 sepsal většinu povídek sbírky Venkovský lékař.