Válec jménem City: pomáhá i podavač
Rodí se Barcelona číslo 2? Fotbalový Manchester City pod vedením puntičkáře Pepa Guardioly roste, ničí soupeře nekonečnými sériemi přihrávek a spoustou gólů.
Za sedm let v Manchesteru se naučil jen pár slov anglicky. Taktak se domluví, při rozhovorech nervózně těká očima a s obtížemi ze sebe vysouká kostrbatou větu.
Zato na hřišti Sergio Agüero rozumí velmi dobře. Už mu chybí jen gól, aby vstoupil mezi legendy fotbalového Manchesteru City a dorovnal klubový rekord v počtu nastřílených branek: 177 jich zvládl jen chlapík jménem Eric Brook a už je to osmasedmdesát let.
Že ho Agüero brzy dožene a předežene, to se dá brát za jistou věc. Hraje totiž za tým, který drtí soupeře způsobem, na jaký v Anglii fanoušci nejsou zvyklí.
Krátké ohlédnutí za posledními třemi zápasy: City–Liverpool 5:0. Watford–City 0:6. A v sobotu City – Crystal Palace znovu 5:0.
Třikrát za sebou znemožnit soupeře minimálně „búrem“? To se týmu z nejvyšší anglické soutěže naposledy povedlo v roce 1958. Po šesti kolech je City v čele tabulky o skóre před městskými rivaly United, ztratili jen za remízu s Evertonem a dostali pouhé dva góly.
Revoluce, která začala loni v létě příchodem trenéra Pepa Guardioly, se daří. Španělský kouč si dal za úkol naučit tým hrát stejně jako Barcelonu, ze které kdysi vytvořil neporazitelné monstrum. A teď i fanoušci, kteří byli po minulé sezoně rozpačití, zjišťují: Ono to půjde!
Puntičkář Guardiola tak dlouho tloukl hráčům do hlavy zásady svého stylu, až se mu povedlo dosáhnout cíle. Na základě jeho instrukcí si hráči vyměňují míč nejčastěji ze všech týmů v Premier League, jako první už nasbírali přes čtyři tisíce přihrávek. A pozor, co je zásadní: s nevídanou úspěšností 89 procent!
Dokonalou ukázkou byl sobotní gól záložníka Delpha, před kterým se do kombinace zapojilo všech deset hráčů v poli, a míč putoval z kopačky na kopačku jedenatřicetkrát.
Aby všechno klapalo, zapojit se musí každý: od uklízeček přes kustody a kuchaře až k podavačům míčů. Během zápasu s Crystal Palace kamery zachytily, jak Guardiola jednoho z nich vzal kolem ramen a šeptal mu do ucha instrukce.
Jaké? Nic zase tak tajemného, aby se o tom nemohl po utkání zmínit.
„Než jsme po faulu rozehráli, trvalo nám to pět deset vteřin. Tím se všechno zpomaluje. I podavači bylo třeba zdůraznit, že musí být rychlejší,“vysvětloval.
A o tom to je! Guardiolův perfekcionismus a vysoká náročnost jsou tím, co City chybělo a co teď najednou dělá rozdíl. V létě se nebál zamávat stárnoucím obráncům Zabaletovi, Clichymu, Sagnovi a Kolarovovi, vymetl i další třicátníky Navase, Fernanda, Nolita, Caballera nebo zlenivělého exsparťana Bonyho.
S novým gólmanem Edersonem z vápna vymizely zmatky, vyplácí se i balík utracený za obránce Walkera, Danila a Mendyho, rozstřílel se supertalent Gabriel Jesus a v záloze dál čaruje mazák David Silva.
Výsledkem je barcelonská tiki-taka model 2017, která funguje i v anglické lize – a bez Messiho.
Fáze učení je u konce, teď je načase uspět v těžkých zkouškách: vyhrát ligu a třeba i Ligu mistrů.
Najdete důvod, proč by to právě letos nemělo vyjít?