Krvavá neděle v Katalánsku
Před konáním referenda španělská vláda zmobilizovala všechny prostředky, aby ho zablokovala. Mimo jiné vyslala do Katalánska jako posilu 6 000 policistů a převzala kontrolu i nad místním policejním sborem zvaným Mossos d’Esquadra.
Úkolem policie bylo kromě zabavování volebních uren a lístků především zablokovat předpokládaná volební místa.
Ztížené to měla i proto, že těsně před referendem přešli organizátoři hlasování takřka k podzemním formám práce. V řadě škol, ideálních pro hlasování, například od pátku až do včerejška zůstali rodiče s dětmi, aby tak umožnili zákonné otevření těchto prostor. I přes snahu Madridu zablokovat webové stránky, které informovaly o možnostech hlasovat v referendu, se podařilo udržet některé servery, které mimo jiné umožnily i vytisknout hlasovací lístky.
Organizátoři referenda zareagovali na postup španělských úřadů i tím, že odvolit bylo možné v kterékoli hlasovací místnosti.
Policie podle záběrů zveřejněných na internetu včera použila proti lidem především v Barceloně gumové projektily a obušky. Na sociální sítě Katalánci umístili množství fotografií a videí ukazujících lidi zakrvácené po střetu s policisty. K vidění byly i dramatické záběry, na kterých policisté rozbíjejí dveře volebních místností, ve kterých pak násilím členům volebních komisí odebírají voličské seznamy a urny s hlasovacími lístky. Objevila se však i videa, na nichž policisté prchají před davem házejícím na ně kameny.
FC Barcelona bez diváků
Kvůli dění v Katalánsku se včera málem nehrál ani fotbalový zápas katalánského „rodinného stříbra“FC Barcelona s týmem Las Palmas. Nakonec se hrál – ale bez diváků.
Během včerejška rostl počet reakcí, které zásah policie proti voličům odsuzovaly. Mezi kritiky byli i někteří čeští europoslanci. Postup policistů, kteří použili i gumové projektily, je podle nich brutální a věc by si zasloužila odsouzení ze strany Evropské komise. „Španělská vláda
se střílí do vlastní nohy. Tím, že použije brutální metody, byť k podpoře současného stavu jejich ústavních zásad, tak to přehání,“řekl Pavel Svoboda (KDU-ČSL) v České televizi. Podle něj se ukazuje, že problémy s demokracií nejsou jen v Maďarsku nebo v Polsku. „Teď se k tomu asi přidává Španělsko. Tohle je něco, co má k řádnému fungování demokracie trošku daleko,“řekl.
Někteří komentátoři nicméně upozornili i na to, že včerejší násilí de facto hraje do not „mírumilovným“organizátorům referenda. Právě ono totiž v tuto chvíli může zastínit vratkost argumentů, které regulérnost hlasování obhajují.
„Pokud je dnes politika záležitostí srdcí a emocí, pak Španělsko důležitou bitvu prohrává,“napsal k tomu například britský list New Statesman. „Ale potíž je, že tohle hlasování není tak demokratické, jak se tváří,“dodal.
Pro toto hodnocení existují silné argumenty. Referendum prosadily v katalánském parlamentu strany, které sice mají nadpoloviční většinu, ale jen díky volebnímu systému – v posledních volbách získaly 48 procent hlasů. A i průzkumy naznačily, že v případě, že by se k referendu dostavili opravdu všichni obyvatelé Katalánska, bylo by vítězství myšlenky nezávislosti překvapením.
Ještě vážnějším tématem k diskusi je však to, že podle platné španělské ústavy může referendum vyhlásit pouze ústřední vláda v Madridu. Pokud by se katalánské vládě podařilo prosadit jiný názor, jakou váhu by pak měla ústava nejen ve Španělsku, ale i v dalších státech Evropské unie? Nerozdrobila by se nakonec Evropa až příliš? A kde opravdu je hranice demokracie, kterou demokracie ještě přežije?