Za parní lokomotivou se táhl černý dým
Aby se návštěvník dostal ke Šternberskému paláci, musí projít z Hradčanského náměstí úzkou uličkou. Velmi často tak návštěvníci palác, který působí dojmem letohrádku, hledají a bloudí. Přitom je jedinečnou ukázkou architektury vrcholného baroka.
Památku stojící pár kroků od Pražského hradu mohli včera navštívit účastníci Dne architektury, který otevřel jindy nepřístupné prostory významných i málo známých staveb v hlavním městě.
„Palác je celý vystavěn v barokním duchu, jen jižní křídlo bylo dostavěno později,“vysvětlila externí lektorka Alena Kingham, která provázela návštěvníky. „Palác jindy není pro návštěvníky přístupný, z hlediska architektury ho obdivovat nemohou. Mohou se zajít podívat na některou z probíhajících sbírek výtvarného umění. V létě je pak přístupná zahrada paláce,“řekla Kingham. Ze zahrady býval v minulosti přístup do Jeleního příkopu, proto Šternberkové po větší zahradě netoužili.
Palác stojící naproti Schwarzenberskému paláci je uvnitř uspořádaný jinak, než paláce bývají. „Reprezentativní prostory mívají všechny paláce v prvním patře, zatímco ve Šternberském jsou ve druhém,“popsala Kingham. Pravidelnou dispozici pater narušil rondelový sál, protože stropem zasahuje do prvního patra. Právě proto byly v nižších patrech prostory pro služebnictvo, zatímco velkolepé akce se netradičně konaly v patře vrchním.
V dolní části paláce se nachází sala terrena neboli volný prostor sálu otevřený do zahrady. Ten sloužil v létě jako letohrádek. Na něj ve druhém patře navazuje zmíněný V sobotu v 9.13 vyjel z Braníka parní vlak. České dráhy jej vypravily jako zážitkovou jízdu s cílem na Křivoklátě. V metropoli souprava zastavila ještě ve Vršovicích a na Smíchově, odpoledne se do hlavního města vrátila. V čele expresu sestaveného z historických vozů Rybák s dřevěnými lavicemi jela parní lokomotiva Štokr 556.0506 z padesátých let minulého století. Tyto stroje byly určeny pro těžkou nákladní dopravu, vyráběné v plzeňské Škodě v letech 1951–1958. Protože jich závod vyrobil 510 kusů, šlo o nejpočetnější typ parních lokomotiv v Československu. Dosluhovaly až do úplného konce parního provozu v roce 1981. Několik lokomotiv se stalo muzejními exponáty, ale pouze dvě zůstávají provozuschopné – jde o lokomotivu číslo 036 a stroj 0506, který vozil v sobotu turisty. (fil) oválný rondelový sál. Nabízí neobvyklou akustiku a zřejmě sloužil pro hudební produkce.
Uvnitř paláce je takzvaná enfiláda, tedy uspořádání místností a dveří v jedné ose. Z jednoho konce budovy tak lze prohlédnout na druhý. Takto průchozí místnosti jsou typické pro renesanční a barokní architekturu. „Barokní rámy dveří jsou původní,“uvedla lektorka s tím, že barokní dveře jsou již převzaté z jiných objektů.
Bydlel v paláci zeměpisář?
Ve východním křídle paláce byly komnaty zřejmě soukromé. Některé pro služebnictvo, jiné pro rodinu majitele. „Jedna z komnat je velice zajímavá freskovou výzdobou na stropě. Jednalo se o soukromou pracovnu jednoho z obyvatel paláce, který měl geografické záliby. Ve freskové výzdobě lze totiž odhalit glóby, sextanty, měřidla a také alegorie do té doby známých světadílů,“řekla lektorka na prohlídce.
Jiná je výzdoba vedlejšího salonku, ta je pro změnu žensky laděná, květinová. „Mohli bychom odhadovat, že šlo o soukromou pracovnu či kabinet hraběte či salonek hraběnky,“dodala Kingham.
Erbem rodu, jenž nechal palác postavit, je zlatá hvězda, protože Šternberkové odvozovali mytologicky svůj původ od biblického krále. Betlémská hvězda byla předchůdkyní jejich šternberské hvězdy. Jejich heslem bylo „nikdy