Saúdové připravovali invazi do Kataru

Arabsko-arabskou válku v benzinové pumpě světa utnul sérií telefonátů Donald Trump.

Perský záliv zažil po více než čtvrtstoletí málem vojenskou invazi, která by pěkně zamávala s cenami benzinu a plynu.

Naposledy poslal své divize Saddám Husajn do Kuvajtu, bylo to uprostřed léta 1990.

Teď chtěla údajně něco podobného udělat Saúdská Arábie. Cílem vpádu měl být Katar, drobný stát s ohromnými zásobami zemního plynu, ještě větším sebevědomím a zahraniční politikou, která odpovídala přerostlému egu i miliardám dolarů na účtech.

A válku málem spustil – a potom i zastavil – Donald Trump.

S touhle zprávou, která ukazuje, že i hádky mezi bratranci mohou mít nedozírné následky, přišla agentura Bloomberg.

Oficiálním důvodem bylo, že Katar se paktuje s teroristy, což je podle řady expertů pravdivá, nicméně komická kouřová clona, protože Saúdové se chovají stejně. Skutečným důvodem je fakt, že Katar se paktuje s Íránem, který představuje pro Saúdskou Arábii hlavního rivala, a s Tureckem, s nímž se Saúdové nemusí.

Vzpomínáte, že v červnu Saúdská Arábie, Emiráty a další arabské země náhle přerušily diplomatické styky s Katarem a takřka neprodyšně ho izolovaly? Tehdy to vyvolalo takřka paniku, ale z pohledu Bloombergu to byla v podstatě výborná zpráva, protože klidně mohlo dojít k válce.

Jak uvádí Bloomberg, o to, že válka nakonec nevypukla, se zasloužil americký prezident. Pikantní ovšem je, že předtím se zasloužil o to, že málem vypukla.

Saúdům přišlápl brzdu tím, že je přesvědčil, že pokud zaútočí a okupují Katar, prospějí tak především Íránu.

Já s bratry proti bratrancům

Invaze se měly zúčastnit Saúdská Arábie, Emiráty, Bahrajn a zřejmě i Egypt. Trump absolvoval sérii telefonických hovorů s šéfy těchto států, aby je zlomil argumentem, že vojenská akce by rozdělila region a přihrála Katar Íránu a Rusku.

Trump tím hasil oheň, který sám nevědomky rozfoukal. Když přijel koncem května do Saúdské Arábie a byl tam u podpisu obchodních dohod v ceně 350 miliard dolarů, nastavil za to Saúdům ucho, což se projevilo vzápětí, když v plamenné řeči zepsul Katar jako stát, který významně podporuje terorismus.

Katar ležel Saúdům v žaludku, protože odmítal nechat se vést Saúdskou Arábií, která se mezi Araby považuje za nejstaršího bratra.

Staří diplomatičtí harcovníci by Trumpovi poradili, aby na Blízkém východě nemluvil tak návodně, protože tamní vládci mají dar vybrat si to, co se jim zrovna hodí. Připomněli by mu americký kiks, který předcházel irácké invazi do Kuvajtu v roce 1990. V červenci tehdy americká velvyslankyně April Glaspieová řekla Saddámu Husajnovi k jeho sporu s Kuvajtem, že „USA nemají žádný názor na vaše meziarabské spory“, což si Saddám mylně vyložil jako diplomatickou kudrlinku, jež mu dává volnou ruku. Tankisté hned dostali rozkaz nahodit motory. Byla to malá příčina, která měla velké následky, protože řetězení událostí vedlo přes dvě války až k chaosu v Iráku, Islámskému státu a nyní i hrozbě oddělení kurdské čtvrtiny území.

Katarská krize je klasickým příkladem vztahů lásky a nenávisti v arabském světě, které vystihuje arabské přísloví „Já proti mým bratrům, já s bratry proti našim bratrancům, my všichni spolu proti všem ostatním“.

Saúdové plány na invazi popírají. To, že invaze do Kataru byla v plánu, nepřímo potvrdil kuvajtský emír, který pomáhal Trumpovi uřídit nynější meziarabskou krizi. Emír v Americe před pár dny řekl: „Díky bohu, důležité je, že jsme zastavili vojenskou akci.“