Ekonomika si razí vlastní cestu
Sdílenou ekonomiku vnímám jako přirozenou reakci na přeregulovanost některých odvětví na trhu. Odborníci se shodují, že její potenciál je obrovský.
Vlednu letošního roku Hospodářská komora provedla šetření mezi svými členskými firmami, které podnikají především v oblasti cestovního ruchu. Jako největší bariéra rozvoje podnikání v tomto oboru byl hodnocen současný stav právního rámce, k čemuž se přiklonila nadpoloviční většina všech respondentů. Na druhém místě skončila celková úroveň podnikatelského prostředí, tedy obecný a regulatorní rámec podnikání, jako jsou daně, různé povinné výkazy, fungování správních a soudních orgánů. To je jasný důkaz, že zde vzniká živná půda pro rozvoj alternativních služeb, protože mnoho podnikatelů má papírování a byrokracie zkrátka plné zuby. A nejen v cestovním ruchu.
Odborníci se shodují, že potenciál sdílené ekonomiky je obrovský. Odhaduje se, že její objem za deset let (2015–2025) vzroste dvacetkrát. Je třeba si říci, že sdílená ekonomika, jak ji v současnosti chápeme, je především byznys spočívající v modernějším poskytování vybraných komerčních služeb jako osobní doprava nebo ubytování. I když vnímám, že se ji někteří snaží chápat jen jako půjčování věcí v osobním vlastnictví nebo dílčí využívání nepracovních aktivit, pokud se pro to všichni zúčastnění lidé v roli úsporně uvažujících spotřebitelů rozhodnou. Mám za to, že technologie o velký kus předběhly stát, a to nejen u nás, ale ve světě obecně. Rozvoj sdílené ekonomiky je možný právě díky nim. Podnikání a moderní technologie budou do budoucna spjaty čím dál tím více a naše právní nebo obecně regulatorní prostředí se tomu musí přizpůsobit.
Příliš utažený šroub
Stávající hráči na trhu si stěžují na neférové podnikatelské prostředí, protože zatímco jedni jsou přísně regulováni a omezováni, firmy působící ve sdílené ekonomice těmto omezením dnes tolik nepodléhají. Nová pravidla by podle mého názoru měla vzejít z jasného konsenzu mezi tradičními a novými firmami. A stát by tato pravidla měl převzít jako závazná. Toto by si měly uvědomit firmy zejména ze sdílené ekonomiky, které se staví proti jakékoli regulaci. I když mi například nedávno probíhající protestní akce taxikářů v okolí pražského letiště nejsou příliš sympatické, jistou míru opodstatnění bezesporu mají.
Ponechme stranou ty případy sdílení, kdy třeba cestou z Prahy do Brna někoho svezu za příspěvek na projetý benzin anebo když za finanční participace dalších strávníků efektivně připravím společný oběd. Obecně závazná pravidla podnikání by totiž měla platit pro všechny hráče na trhu stejně – pro ty tradiční i nové. Pokud se ale budeme ubírat cestou utahování regulatorního šroubu, neprospěje to ani firmám z obou táborů, jejich zákazníkům, příslušnému odvětví ani ekonomice obecně. Například přehnaná regulace sdíleného ubytování by už podle současných propočtů znamenala velký výpadek turistů a s tím spojené nižší příjmy pro rozpočty měst i státu. Ve shodě s Evropskou komisí doporučujeme především definovat podmínky, za kterých se sdílená ekonomika bude rozvíjet a nebude nijak administrativně potlačována. Jsem toho názoru, že by se mělo postupovat především cestou snížení současné regulatorní zátěže tradičního podnikání.
V rámci Hospodářské komory fungují jak firmy „tradiční“, tak společnosti z nových platforem sdílené ekonomiky. Proto je právě Hospodářská komora ideálním fórem pro diskusi. Období formování programových priorit nové vlády je navíc jedinečnou příležitostí. Chceme zajistit na trhu férové podmínky k podnikání jak pro „staré“hráče, tak pro nově příchozí a najít konsenzuální řešení mezi všemi klíčovými partnery. Rozhodli jsme se proto shromáždit u jednoho stolu ty, kdo mají zájem o rozvoj digitální ekonomiky v ČR, kteří usilují o pravidla podporující rozvoj a zvýhodňující poctivé a jimž jde o reformu stávajícího českého modelu podnikání.
Ještě během druhé poloviny roku bude Hospodářská komora zvát zástupce firem, ekonomy i právní experty, aby diskutovali o třech hlavních okruzích témat spojených s moderními technologiemi – o poskytování služeb, nabídce zboží a o trhu práce. Naším cílem je v lednu 2018 představit dokument „Digitální ekonomika – nová pravidla pro moderní zemi“, který bude obsahovat doporučení českého byznysu nové vládě.
Měli jsme na výběr, mohli jsme nedělat nic a jen pasivně čekat, až jak digitální či sdílenou ekonomiku státní orgány a samospráva samy zregulují. Bylo by zde však riziko kontroverzních nebo také vůbec nic neřešících opatření, a to právě proto, že úředníci i mnozí politici bývají od problémů reálného podnikání úplně odtrženi. A jelikož je Hospodářská komora ustavena k aktivnímu hájení zájmů podnikatelů, tuto druhou cestu nevolíme a ani volit nemůžeme.