Město zvýší zábrany proti povodním

Druhý způsob získávání dat je přesnější. Jde o sběr klíšťat pod dozorem hygieniků v jednotlivých městských parcích a lesích. „Sběr klíšťat se provádí metodou vlajkování, během kterého zaměstnanci hygienické stanice procházejí terén s bílou flanelovou látkou se středně dlouhým vlasem. Tato látka připomíná srst zvířete, a proto se na ni klíšťata snadno zachycují,“popisuje Jarolímek. Takto získaná klíšťata hygienici následně počítají a laboratorně vyšetřují.

Před nákazou lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou je možné se chránit. „Nejlepší prevencí je používání repelentů a včasné odstranění klíštěte. Bakterie lymské boreliózy se z klíštěte dostává do krve člověka až po 24 hodinách od přisátí. Pokud člověk do této doby klíště odstraní, nákaza nehrozí. Virus klíšťové encefalitidy přechází již po dvou hodinách. Proti klíšťové encefalitidě existuje i vakcína a je možné se očkovat,“říká Kybicová. Praha nechá zvýšit o 70 centimetrů protipovodňovou stěnu a mobilní hrazení na Zbraslavi. Opatření se týká úseku mezi ulicemi K Přehradám a U Národní galerie. Také vznikne nová protipovodňová stěna podél slepého ramene Berounky. Náklady na úpravy jsou odhadovány na 20 milionů korun. „Záměr předpokládá navýšení stávající koruny protipovodňové stěny a mobilního hrazení až o 0,7 metru,“píše se v materiálu, který schválili pražští radní. Kromě zvýšení zábrany chce město postavit pevnou protipovodňovou stěnu vedoucí od mostu podél slepého ramene Berounky pod zbraslavským zámkem. Nová stěna by měla být vyšší a delší. V případě velké vody opatření ušetří čas a pracovní síly, neboť nebude nutné plnit pytle pískem. Praha ještě musí vyřešit právní vztahy s majiteli pozemků, na kterých má nová stěna stát. (ČTK)