Loutky zvládnou pohádku i horor
Přes víkend se uskutečnil druhý ročník Žižkovské loutky, prvního loutkového festivalu v Praze
PRAHA Bývalou barokní kaplí na Žižkově se obvykle linou jen zvuky vážné hudby nebo zde bývají oddáváni svatebčané. O víkendu byla však plná dětského smíchu a zvuků loutek. Děti se chvílemi překřikovaly ve snaze hlavnímu hrdinovi pomoci s hádankou nebo při hledání správného směru. Loutkáři nejen z Čech, ale i z různých evropských zemí sem přijeli se svými kočovnými divadly na druhý ročník Žižkovské loutky.
„Dosud v Praze 3, ale vlastně ani v celé Praze podobný loutkový festival nebyl. Proto jsme se rozhodli založit novou tradici a lidem ukázat, že kromě 3D animovaných filmů v televizi a v kinech mohou být zábavné i loutky,“vysvětlil Jiří Snítil, ředitel příspěvkové organizace Za Trojku, která akci organizuje.
Rolí však Snítil zvládá více, jelikož je zároveň osvětlovačem a zvukařem pro jednotlivá představení. Do Prahy pozval vedle loutkářů tradičních marionet i loutkáře vodící javajky, což jsou postavy vedené zespodu. Také se objevila velká látková loutka Pan Miloš. Ta patří do skupiny zvané manekýny, které herec vodí před sebou.
Dětem ani rodičům zážitek z divadla nekazila ani skutečnost, že herci z cizích zemí svá představení hráli ve svém rodném jazyku. „Zahraniční představení jsou podaná takovou vizuální formou a výrazovými prostředky, že překlad není nutný. Je to tím, že herci používají hodně gesta, mimiku, zvuky, takže je zřejmé, co se děje,“uvedl Snítil.
Mezi jednotlivými hrami se v prostorách před kaplí mohly děti svézt na kolotoči s dřevěnými zvířátky nebo na samoobslužném dřevěném kozím taxi. Také si mohly venku vyzkoušet netradiční loutkovou střelnici a součástí festivalu byly i výtvarné dílny.
Představení se odehrávala hned na dvou místech najednou. Kromě kaple v Čajkovského ulici se hrálo také v kulturním centru Vozovna, které praskalo ve švech.
Děti si mohly loutky vyzkoušet
Téměř po každém představení měly děti jedinečnou možnost si jednotlivé loutky a kulisy osahat a seznámit se s herci. Po hře O čaroději Tamanovi, které se hrálo v sobotu dopoledne, tak vyběhlo zpod jeviště několik desítek dětí, aby loutky a „kouzelné bytosti“blíže prozkoumaly.
„Na konci našich představení pořádáme výtvarné dílny, kde si děti mohou rovnou loutku vyrobit. Já si myslím, že tím si k postavičkám vytvoří mnohem bližší vztah, než kdyby se na divadlo jen koukaly,“uvedl na konci představení Tomáš Běhal z divadelního spolku Toy Machine.
Běhal patří mezi absolventy pražské katedry alternativního a loutkového divadla DAMU. Jeho ročník vedl Marek Bečka, který je zakladatelem jednoho z nejznámějších loutkových souborů v Česku Buchty a loutky. Poetika tohoto spolku je u jeho loutek trochu znát. Všechny si sám vyřezal z lipového dřeva a téměř každé dal nějakou unikátní schopnost. Takže zatímco „rybopes“může stříkat vodu, další magická bytost má místo břicha nafukovací balon a z kouzelného vajíčka se vyklube drak.
Loutková tradice je podle Běhala stále živá. V celé České republice je asi sedm kamenných divadel, ale existují stovky kočovníků, jako je on, a pak tisíce amatérů.
„U nás je zakořeněné, že loutky jsou buď pro děti, nebo pro dospělé. Nerozděluji to, a proto děláme hry pro všechny generace,“dodal.
Přesto se na loutkovém festivalu mají na co těšit kromě dětí i dospělí. Pro ně je vyhrazen večerní program divadel, která koncipují své hry více pro dospělejší publikum. Diváci se tak dočkali hororu nebo temnější verze příběhu o Faustovi.
„Chceme být alternativou k pasivnímu přijímání kultury na plochých obrazovkách a divadla to chápou a nezamrzají. Stále nabízejí něco nového a vymýšlejí nové postupy,“dodává organizátor akce Jiří Snítil.