Migranty mají v Německu čekat tábory
Dohoda kancléřky Angely Merkelové s bavorskou sesterskou CSU přinese výrazné přitvrzení v zacházení Německa s migranty.
MNICHOV Angela Merkelová to řekla jen chvíli po oznámení odhadu výsledků německých spolkových voleb. „Chceme získat zpět voliče AfD,“prohlásila Merkelová v reakci na výsledek této protiimigrační strany, která podle analytiků ubrala křesťanským demokratům statisíce, možná miliony voličů. Nedělní dohoda staronové kancléřky s bavorskou sesterskou CSU o přitvrzení vůči migrantům ukázala, že Merkelová předsevzetí myslí vážně. Vedle horní hranice 200 tisíc žadatelů o azyl ročně, by měli být migranti až do vyřízení žádostí umístěni „v přijímacích a návratových centrech“. Váleční uprchlíci, kteří by dostali pouze dočasnou ochranu, by neměli právo na spojování rodin. Dohodu Merkelové s CSU už však včera odmítli proimigrační Zelení, s nimiž se počítá při vytváření nové koalice.
MNICHOV Vypadalo to, že kancléřka Angela Merkelová bude požadavku bavorských křesťanských sociálů na stanovení horní hranice počtu migrantů, které Německo může ročně přijmout, odolávat věčně. Jak se však o víkendu ukázalo, bylo to pouze do německých voleb, v nichž jak celá CDU/CSU, tak i sama sesterská bavorská strana výrazně ztratily. U křesťanských sociálů, kteří v Bavorsku klesli na pro ně pouhých 38 procent hlasů, je to o to vážnější, že už příští rok jsou v této spolkové zemi volby. V nich hrozí, že by CSU, jež tu vládne od druhé světové války, přišla o moc, nebo by musela vládnout v koalici.
Podle nedělní dohody Merkelová kývla na stanovení stropu dvou set tisíc migrantů ročně „netto“. Samotný termín „horní hranice“se ale v ujednání mezi kancléřkou a předsedou CSU Horstem Seehoferem nevyskytuje. Zatímco tento fakt není podstatný, výraz „netto" svůj význam má, protože oněch maximálních dvě stě tisíc je rozdíl mezi nově přijatými žadateli o azyl a těmi, kteří byli z Německa deportováni nebo dobrovolně odešli.
Ještě důležitější však je, že dohoda má přinést celkové výrazné přitvrzení vůči migrantům. Nejzásadnější je to, že na rozdíl od dosavadní praxe se Merkelová se Seehoferem shodli, že do ukončení azylové procedury budou příchozí migranti umístěni do detenčních táborů, jež budou pro tento účel vytvořeny na několika místech Spolkové republiky. „Noví žadatelé o azyl v Německu budou muset zůstat ve speciálních pobytových střediscích, dokud
nebudou jejich žádosti vyřízeny,“uvádí s odvoláním na dohodu deník Süddeutsche Zeitung. Modelová „přijímací a návratová centra“, obdoba českých detenčních táborů, mají být zřízena například v bavorském Manchingu a Bamberku nebo v Heidelbergu v Bádensko-Württembersku.
„Pokud bude žádost o azyl odmítnuta, budou muset migranti zůstat v zařízení až do svého návratu zpět do země původu,“dodává Deutsche Welle. Z toho nepřímo vyplývá, že lidé v těchto detenčních zařízeních budou muset být omezeni ve svobodě pohybu a nebudou moci vycházet mimo tábory. S ohledem na negativní spojení výrazu „tábor“s německou minulostí, se ale přímo tento termín nikde v dohodě ani v referování německých médií o dohodě nepoužívá.
Vedle táborů jsou připravena i další opatření. Rozšířit se má i seznam „bezpečných zemí“, a to o Maroko, Tunisko a Alžírsko, jejichž občané tak budou z Německa téměř automaticky vraceni se skoro nulovou šancí na kladné vyřízení žádosti. Váleční uprchlíci, například ze Sýrie, kteří nedostanou azyl, ale pouze „dočasnou ochranu“, nebudou mít právo na slučování rodin, tedy si nesmí do Německa pozvat příbuzné.
Zeleným se to nelíbí
Je však otázkou, zda celá dohoda mezi Merkelovou a Seehoferem bude nakonec novou vládou přijata. Zelení, kteří mají být vedle liberálů z FDP součástí nové vládní koalice, už vyjádřili velké výhrady. „Je to shoda mezi CDU a CSU, a ani zdaleka ne výsledek sondovacích rozhovorů k budoucí koalici,“uvedla šéfka Zelených Simone Peterová.