Katalánský boj o nezávislost vyhání z regionu banky i firmy

BARCELONA Zatímco katalánský premiér Carles Puigdemont tvrdí, že region má právo vyhlásit nezávislost (možným termínem je dnešek, kdy o tom chce začít jednat parlament), stále více firem sídlících v Katalánsku využívá jiné právo – z regionu co nejdřív zmizet.

Silným impulzem k tomu se stalo páteční opatření španělské vlády. Ta na jednu stranu nehodlá o odtržení Katalánska diskutovat, zároveň však s platností od víkendu usnadnila firmám přemístění jejich sídel z regionu. Vedení firem nyní mimo jiné nebude potřebovat k přesunu sídla souhlas valné hromady akcionářů. Podle španělského ministra Luise de Guindose je opatření Madridu reakcí na výzvu řady firem, které se v regionu „potýkaly s obtížemi při provozování svých běžných aktivit“.

Takřka okamžitě využily ulehčení podmínek odchodu z Katalánska důležité podniky, které zde působí. Především třetí největší španělská banka Caixabank a třetí největší

španělský distributor plynu a elektřiny Gas Natural.

Caixabank, která je z hlediska tržní hodnoty vůbec největším podnikem v Katalánsku, má spolu s jí kontrolovanou nadací Caixa v regionu velmi silnou pozici – mimo jiné je i důležitým sponzorem kulturních a sociálních programů.

Podobný krok avizovaly i další velké podniky, jako například pátá největší španělská banka Banco Sabadell (a druhá největší v Katalánsku), výrobce textilu Dogi či telekomunikační firma Eurona. Mezinárodní ratingová agentura Fitch zároveň pohrozila regionu zhoršením jeho úvěrové spolehlivosti.

To vše naznačuje, jak velkou cenu by Katalánsko muselo za svou nezávislost zaplatit. V loňském roce byl průměrný roční plat občana regionu 28 600 eur (zhruba 740 000 Kč), což je zhruba o 20 procent více než v celém Španělsku. Tenhle rozdíl by brzo mohl padnout.

Přitom je jasné, že klíčové pro Katalánsko je udržet se na trzích EU. V roce 2015 směřovalo 65 procent katalánského exportu do zbytku Unie – a do toho samozřejmě není započten pohyb zboží do zbytku Španělska. Do EU by se nezávislé Katalánsko jen tak nedostalo – musel by ho totiž přijmout i Madrid.

Je pravděpodobné, že v zájmu vazeb na EU by Barcelona místo vytvoření vlastní měny jednostranně přijala euro jako svou měnu (podobně jako to udělala Černá Hora). Prakticky by však nad ní neměla kontrolu – ve vedení Evropské centrální banky, která euro spravuje, jsou jen země eurozóny. To hlasatelům katalánské nezávislosti určitě nezní moc libozvučně.