Trojskou ulicí se bude jezdit obráceně
V zahraničních městech na západ od Prahy se pomníky podle odborníků tvoří jen výjimečně, a to takové, na kterých je velká společenská shoda. Odlišná situace je v tuzemské metropoli.
Drtivá většina uměleckých děl, která umístil magistrát nebo městské části do ulic za posledních 20 let, byly pomníky. Důvod je prostý. Dají se tak lehce získat plusové politické body pro představitele vedení radnic. „Jenže pro to by se neměla díla tvořit,“uvedl výtvarník Petr Dub, jenž se uměním ve veřejném prostoru dlouhodobě zabývá.
S přáním zviditelnění souvisí i to, že mnohdy se do ulic dostanou díla, která nejsou příliš kvalitní a jsou obvykle konzervativní. Jde o ztvárnění postav nebo předmětů. Minimálně v Praze 6 se však situace začíná obracet k lepšímu. Což potvrdil minulý týden odhalený pomník věnovaný Františku Fajtlovi, pilotovi, který létal za druhé světové války v britském letectvu RAF.
Ve svahu vokovického parku byla vysázena tmavší tráva, která v trávníku tvoří siluetu – stín letadla Spitfire, s nímž Fajtl létal. Že jde o pomník, člověk pozná díky kusu křídla, které přesahuje do chodníku. Tato část je vyrobena z kovu a je na ní uvedeno, komu je dílo věnováno. „Dílo mluví současným jazykem a je to poměrně nenápadné, což nevadí. Naopak v sobě nemá národovecký patos, ke kterému pomníky často sklouzávají,“zhodnotil podobu monumentu sochař Pavel Karous, jenž se věnuje plastikám ve veřejných prostranstvích.
Skauti se postarají o letadlo
Podoba vzešla z veřejné soutěže a celkově dílo vyšlo s odměnami pro soutěžící a úpravou okolí na téměř 900 tisíc korun. Údržba netradičního pomníku je součástí běžných nákladů na údržbu zeleně. „Domlouváme se však ještě se skauty, že by některý z oddílů v Praze 6 mohl převzít pomník do své péče a udržovat jej,“řekl místostarosta městské části Jan Lacina (STAN).
Letos v březnu byl v Praze 6 také odhalen ještě jeden netypický pomník v parku Maxe van der Stoela.
Na křižovatce v Bohnicích přibude semafor a Trojská ulice se otevře ze severu na jih. S takovým výsledkem skončilo včerejší jednání mezi radnicemi Prahy 7, Prahy 8 a Troji s náměstkem primátorky Petrem Dolínkem o dopravní situaci v Bohnicích.
Spor mezi městskými částmi se vyhrotil minulý týden, když se starosta Troje Tomáš Bryknar zasadil o umístění značky zákazu vjezdu do ulice K Bohnicím. Jako důvod vysvětlil, že se v ulici K Bohnicím každé Jde o bílý strom, který se netyčí do výšky, ale naopak je součástí země. Přestože tohle je dílo, které dostala městská část darem od nizozemské ambasády, zapadá do směru, který si radnice vytyčila.
„Dřív byly peníze vyčleněné na kulturu brané jako rozpočet na zviditelnění starosty. Když chtěl být vidět, tak se něco nechalo udělat. To jsme při příchodu do vedení městské části odmítli. Netypické podoby pomníků mají ukázat, že ke kultuře máme vztah,“sdělil Lacina s tím, že realistické pomníky figur ráno tvořily dlouhé kolony, které stály až k samotným Bohnicím. „Blokovalo to i autobusové linky 112 a 236. Dlouhodobým řešením by byla světelná závora nebo semafor na křižovatce Lodžská a K Pazderkám, který by auta dávkoval,“uvedl Bryknar.
Co přinesl jednodenní zákaz
Značkou zákazu vjezdu chtěl prý upozornit na problémy s dopravou. V Praze 8 však nastal dopravní kolaps, tvořily se kolony a lidé museli jsou v současnosti rizikové, protože se dost často nepovedou kvalitně ztvárnit. „Navíc je symbolika zajímavější,“doplnil místostarosta. S tím souhlasí i odborníci z řad umělců. Současné umění ve veřejném prostoru totiž může lidem ukázat, jak výtvarná díla nyní vypadají. Že všechny sochy nemusí být jen postavy nebo zvířata. I tak má třeba sochař Karous výhrady k budoucímu pomníku, který vznikne v parku nad Albertovem.
Mramorové bílé vejce svírané mezi dvěma černými kameny má chodit na metro pěšky. Praha 7, jejíž dopravní odbor má na starosti dotčenou oblast, pak značku během jednoho dne odstranila.
Na včerejší schůzce se radnice shodly na novém řešení. „Změní se průjezdnost ulice Trojská. Ulice bude nově průjezdná ze severní části na jih, tedy od Kobyliského náměstí k ulici Pod Lisem. Je to přesně naopak, než to bylo dosud. V opačném směru z jihu na sever projet nepůjde,“sdělil starosta Prahy 8 Roman Petrus. Tato změna, připomínat oběti totalit, jejichž symbolem je Milada Horáková. „V parku Ztracenka by se dílo mohlo objevit příští rok,“odhadla Jitka Titzlová, jednatelka Klubu Milady Horákové, který vznik díla za dva miliony korun inicioval.
Podle Karouse je už však v Praze dost jiných pomníků spjatých s Miladou Horákovou a další není třeba. Tento by byl čtvrtým v pořadí s tím, že v metropoli lze narazit na dalších pět pamětních desek a několik bust připomínajících političku popravenou v 50. letech. která začne platit od 1. listopadu, by mohla dopravu výrazně zlepšit.
Určité řešení čeká i problematickou ulici K Bohnicím. Přibude tam radar na měření rychlosti, řada řidičů tam totiž nedodržuje maximální povolenou rychlost, která je třicet kilometrů v hodině. „V Troji je v devět ráno půlkilometrová kolona. Věříme, že tyto kroky pomohou situaci zlepšit,“řekl Bryknar. Dalším z opatření bude digitální informační systém o aktuální dopravní situaci pro řidiče přijíždějící ze severu.
„Měla by být jednotná urbanistická vize města a odborníci by měli stejně jako dříve říct, kam by se jaké dílo hodilo, čímž by se předešlo tříštění, jaké je u Horákové,“doplnil sochař. „Její významná socha však nikde není. Toto dílo hlavně nebereme jen jako Miladu Horákovou, ale jako symbol totalit,“odmítla kritiku Titzlová.
Do budoucna chce hlavní město zlepšit podobu umění v ulicích. Do konce roku by mohlo město schválit pravidla na financování děl ve veřejných prostorech.
Náměstek primátorky Petr Dolínek navíc připraví odbornou studii o dopravní situaci na severu Prahy. Aut totiž v posledních letech rapidně přibylo.
Jednání se dotklo i plánovaného semaforu, který by mohl podle starosty Troje dávkovat auta, jež jedou do Troje i na Kobyliské náměstí. Účastníci jednání odsouhlasili, že se semafor umístí na křižovatku Lodžská a K Pazderkám. Mělo by se tak stát během několika měsíců.