Bolesti páteře a kloubů
Bolesti pohybového aparátu se na podzim obvykle zhoršují. Už dávno na ně nemá monopol starší generace, trápí lidi každého věku.
Všechny vážnější nemoci pohybového aparátu vyžadují lékařské vyšetření, stanovení přesné diagnózy a odbornou léčbu. Na druhou stranu si ale mnohé z potíží způsobujeme sami a řadu těch lehčích také dokážeme sami řešit. Hlavní tedy je poznat, jestli je nutné jít k lékaři (a v takovém případě návštěvu moc neodkládat, protože pak je obvykle léčba obtížnější a méně úspěšná). A stejně důležité je i to, abychom se alespoň snažili si klouby a záda neničit. Artritida není totéž co artróza K nejvážnějším chorobám kloubů patří revmatoidní artritida (lidově revma), což je zánětlivé, autoimunitní, do značné míry dědičné onemocnění. Začíná obvykle bolestmi drobných kloubů na prstech a pak pokračuje dál, v nejhorším případě až k úplné imobilitě, kterou doprovázejí značné bolesti. Je-li sebemenší podezření, že je to váš případ (zvláště máte-li revma v rodině), jděte k lékaři bez váhání, čím dřív se začne správně léčit, tím větší je šance na pozastavení rozvoje nemoci. Ačkoli úplně vyléčit ji zatím neumíme, současná medicína má k dispozici tzv. biologické léky, které jsou velmi účinné – musíte si však tak trošku vybojovat jejich proplacení ze zdravotního pojištění, v čemž vám pomůžou ve specializovaných centrech.
Artróza, tedy nezánětlivé degenerativní onemocnění kloubů, je jiný případ (nenechte se mýlit výrazem degenerativní – i když jde o věkem způsobené opotřebování chrupavčitých plotének, začíná často už po třicítce). I tady je nutná lékařská péče, ale hodně zmůžete i vy sami, především kvalitními potravinovými doplňky s kolagenem a kolagenními peptidy (ty opravdu pomohou, není to jen tahání peněz z kapsy) a šetrným pohybovým režimem: jogging nahraďte chůzí, místo tenisu se dejte na golf a aerobik vyměňte za jógu. Když vás chytnou záda
Zdaleka nejčastěji trpíme bolestmi bederní a krční páteře, což si vysloveně způsobujeme sami – špatným držením těla (v sedě, ve stoje i za chůze) a dalšími nevhodnými pohybovými návyky, stresem a nedostatkem vhodného pohybu, zejména relaxačních a protahovacích cvičení – vynikajícím spojením obojího je jóga (kvalitní online kurz najdete např. na www.jogavirtual.cz).
K obecně známému pojmu „tenisový loket“(tj. zánět kostního výběžku na konci kosti) přidala současná doba další termíny: „tabletové rameno“nebo „smartphonový krk“, což jsou bolesti způsobené častým používáním těchto elektronických pomůcek – trpí na ně ti, kteří se od nich nedokážou odtrhnout. A rada, že byste si při práci s nimi měli hlídat správné držení těla, je sice na místě, ale moc nepomůže – odborníci totiž varují, že to fakticky skoro nejde. Takže jediná funkční rada je omezit hrátky s těmito přístroji na nezbytné minimum. A zároveň relaxovat, pravidelně cvičit, snažit se dobře sedět.
A pak také věnovat dostatek pozornosti obraně proti stresu. Ten totiž nejen všechny problémy s pohybovým aparátem zhoršuje, ale může je sám o sobě i přímo vyvolat. Nejběžnější je ztuhlý krk – ten je skoro vždy vyvolán stresem. Ale i jiné bolesti jak zad, tak i kloubů. Ve stresu se svaly stáhnou a snadno tak způsobí blokádu jednotlivých nervů i celých pohybových komplexů. Pak vám zbývá buď varianta známá z filmu Vesničko má středisková („A celý se otočit můžeš?“), anebo trpělivá a cílevědomá snaha o odbourání stresu – to je základní podmínka, bez níž žádné obstřiky, natož léky proti bolesti, problém trvale nevyřeší.
S tím úzce souvisí i tzv. ischias (neboli lumbágo, ústřel, houser, hexnšus), což je bolest vyvolaná podrážděním, kompresí nebo zánětem sedacího nervu. Latinsky se nazývá nervus ischiadicus a je to nejdelší nerv v těle – táhne se od hýždí až do obou dolních končetin. Ischias může vzniknout z „ofouknutí“v průvanu a prochladnutí, ze sedavého zaměstnání, z prudkého pohybu, jednostranného zatížení i jako důsledek stresu (který ho navíc vždy zhoršuje). Má-li lehčí formu, zvládnete ho doma – pomáhá třezalkový olej zevně, pupalkový olej vnitřně, teplé obklady, vitaminy skupiny B, klid, léky a masti s ibuprofenem. Ale pokud bolest nepřestane do týdne, nebo se hlásí příliš často, jděte radši k lékaři – předepíše vám silnější léky, popřípadě vás pošle na další vyšetření. S výhřezem ploténky (poznáte snadno, bolest je velká) jděte k lékaři rovnou – obstřiky, léky a případná vyšetření si doma sami nezajistíte. A proč na podzim bývá hůř?
Především za to může počasí – o lidech, kteří mají potíže s pohybovým aparátem se říká, že ho dovedou předpovídat lépe než meteorologové. Změny tlaku, které jsou právě v podzimním období časté, bolestivost kloubů, kostí, vaziva, šlach i svalů se zhoršují – zejména když tlak klesá („Bude bouřka, cítím to v kloubech,“říká zkušený pacient s artrózou, artritidou, ischiasem, ploténkami aj.). Škodí také výkyvy teplot, vyšší vlhkost a vítr.
Kromě toho je ale podzim časem intenzivních zahrádkářských prací (sklizeň ovoce, rytí, zazimování, shrabávání listí, přenášení břemen…) a výletů a dalších outdoorových sportovních aktivit, při nichž se mnozí zraní, namůžou, utahají. Chcete-li namítnout, že skoro totéž se dá říct i o jaru, máte pravdu – jarní období je v tomto směru stejně rizikové. Nezbývá než se chránit, nic nepřehánět a neriskovat. Nehoda není náhoda
S namoženým nebo podvrtnutým kloubem (kotník, koleno, zápěstí, loket) není nutné hned chodit k lékaři, ale každopádně musíte kloub nechat v klidu – nesnažte se ho rozhýbat! Koleno či kotník podložte, loket a zápěstí zavěste do šátku, popřípadě lehce fixujte, aby se kloub nehýbal a nenamáhal. Pomůže obklad z octanu, odvar z přesličky, chladivé gely s kafrem či mentolem, zábaly ze zelí nebo z tvarohu. Bolesti a otoky kloubů zmírní masti s kostivalem, jírovcem, arnikou, konopím aj. Při krevním výronu, který je běžný při podvrtnutí, použijte mast s obsahem heparinoidu, bolest utlumí masti s ibuprofenem.