Zavraždila dítě. Ale smí se starat o dvě další
BRNO Drobná dvaadvacetiletá brunetka kouří u stolu v kuchyni, když se domů přižene její malá dcerka, už od dveří se chlubí obrázkem ze školky a vesele se k ní vrhá. Běžná situace z mnoha domácností je tady unikátní. Matku, Soňu M., před pár dny odsoudil brněnský soud na 15 let do vězení za surovou vraždu nejmladšího dítěte. Přesto není ve vazbě. Žije na svobodě, může dál vychovávat zbylé dvě děti a znovu otěhotněla. Mladá vražedkyně odmítla vypovídat před kriminalisty i před soudem. Až teď promluvila s reportéry MF DNES.
Ten osudný listopadový den pětiměsíční chlapeček celý den brečel. V postýlce, v kočárku, nepomáhalo ani houpání. „Zvedla jsem ho, abych ho umyla a mohla s ním jít k doktorovi. Brečel, otevřel oči, pak je zavřel a já zjistila, že nedýchá. Volala jsem mámě, co mám dělat. Ta mi řekla, ať zavolám záchranku,“říká odsouzená žena.
Než přijeli lékaři, batole údajně sama resuscitovala. „Já jsem ho neuhodila, nikdy bych to neudělala,“dodává.
Soňa M. však přemýšlela, jestli opravdu zvládne péči o tři děti. Sama vyrůstala v chudých podmínkách se sedmi sourozenci. „Sociální kurátorka mi říkala, že tři děti nebudu zvládat, abych ho dala do Klokánku. Tam bych dítě nikdy nedala. A nikdy bych dítěti neublížila. Nezabila jsem ho,“říká žena. Dítě nicméně zemřelo podle znalců násilnou smrtí – mělo proraženou lebku i mozek. Umíralo desítky minut.
S přítelem jeřábníkem Milanem a dvěma dětmi žila v brněnském domě Armády spásy. Chlapeček, kterého měla s jiným mužem, se narodil o více než tři měsíce předčasně. Soňa dnes vypráví, že se narodil postižený. A to je pro ni jedna z verzí, jak k tragédii mohlo dojít.
„Když se chlapeček narodil, měl vzadu na krku velkou bouli. Doktor říkal, že je to normální, že se to stává. Ale třeba kvůli tomu zemřel,“přemýšlí.
„Malý se moc nehýbal, málo reagoval na mě i na televizi. Bylo to divný, moje první dvě děti byly o hodně divočejší,“doplňuje.
Ublížit miminku prý mohl třeba tehdy roční syn – často prý skákal do postýlky a dítě štípal.
Její matka Radka F., která se mezitím stará o dvě děti v obýváku, kde koukají na televizi, nabízí ještě méně pravděpodobné vysvětlení toho, co se stalo.
„Třeba to byli záchranáři“
Nechce uvěřit, že její dcera by vraždila. Už proto, že o ní mluví jako o nejšikovnějším ze svých osmi dětí.
„Třeba ho záchranáři nechtíc bouchli, jak ho resuscitovali na konferenčním stolku, podobném tomuto,“ukazuje na dřevěný stůl pod počítačem. s ní rozejde, když ho podvedla, ale vrátil se k ní. My se s ní kvůli tomu nebavíme, nevěříme, že to neudělala. Dříve jsem jim i hlídala děti, teď k nám smí brácha, ona ne!“řekne rázně švagrová odsouzené paní Lída.
Soňu nicméně kriminalisté zadrželi, vyslechli a soud ji poslal kvůli nebezpečí útěku do vazby.
Z cely domů k dětem
Dva týdny byla hospitalizovaná na psychiatrii a po měsíci propuštěna z vazby.
„Není to obvyklá situace i vzhledem k vysokému trestu, který obžalovaným z vraždy hrozí,“míní mluvčí Unie státních zástupců Ondřej Šťastný.
Paradoxní situace, kdy se žena odsouzená za vraždu jednoho dítěte běžně stýká se svými dalšími dvěma dětmi, nastala proto, že Městský soud v Brně ji původně poslal do vazby jen kvůli hrozbě, že by mohla utéct a skrývat se. Obavu, že by mohla být nebezpečná pro okolí a ublížit svým dalším potomkům, soud neměl.
A když si žena na vazbu stěžovala, brněnský krajský soud souhlasil, že ani riziko útěku nehrozí.
Žena se tak dostala po necelém měsíci z cely domů k dětem.
„Až dodatečně se začalo řešit, že to asi není správné, a tak sourozence úřady přemístily k její rodině, jež bydlí poblíž. I přesto může U soudu žena děti pod dohledem příbuzných navštěvovat,“říká žalobkyně Eva Žďárská.
Vyhrožování a úkryt
Jenže Soňa děti nenavštěvuje, ale trvale s nimi i s přítelem žije u své matky ve dvoupokojovém bytě.
A přesto, že úřady nařídily, že s dětmi se smí stýkat jen za přítomnosti dalšího dospělého, vodí je do školky nebo s nimi chodí na hřiště v okolí.
Z azylového domu Armády spásy se rodina odstěhovala ihned po incidentu do bytu v přízemí jednoho z nájemních domů na okraji Brna.
Na schránce jsou sice ještě dnes jejich jména, ale poslední týdny už bydlí u matky, o pár ulic dál.
„Taky bych je rád viděl, dluží dva měsíční nájmy, mají odpojenou vodu i elektřinu. A zmizeli,“říká správce domu Petr Eckelt.
U matky v pavlačovém domě v romském ghettu jsou Soňa a její přítel vlastně schováni.
Další dítě
„Někdo dal na Facebook rozsudek, dopsal všechna jména i jména mých dětí a zdejší cikáni mi teď vyhrožují. Nepomohlo ani to, že jsem se obarvila,“popisuje Soňa.
„U nás mezi cigány se to nedělá. Matka bude radši hladová, než by ublížila vlastnímu děcku,“dodává babička dětí a matka odsouzené Soni Radka F.
Se Soňou se reportéři MF DNES bavili hned poté, co se vrátila domů od lékaře.
Byla na ultrazvuku. Za pár měsíců se jí totiž narodí další dítě. A mezitím rozhodne odvolací soud o jejím patnáctiletém trestu.