Vzpomínky na JZD nám škodí

Šéf družstevních prodejen COOP Josef Plesník

Filip Horáček redaktor MF DNES

OOP letos slaví 170 let. Na velký večírek to však nevypadá. Obce nechávají obchody zavřít a mladí se do družstevničení nehrnou. Až 800 prodejen může být brzy ve ztrátě, popsal v rozhovoru pro MF DNES Josef Plesník, ředitel nákupní centrály COOP Centrum družstvo, která se v Česku stará o 1 800 prodejen s obratem dvacet miliard korun. Nové zákazníky má přilákat širší nabídka potravin i nový e-shop s léky.

Značka COOP je v tuzemsku už 170 let. Dlouhou tradici má i v zahraničí. V čem je české družstevničení specifické? Říkáte, že zákazníky prodejen jsou často právě členové. Přibývá mladých?

Historicky byli mezi členy spíš starší lidé, na druhou stranu přibývají i mladí. Členství na ně přechází spíš dědicky, než že by aktivně vstupovali. Především skupinu mladých se snažíme oslovovat.

Lidé si družstevničení spojují s érou socialismu. Přitěžuje vám to?

Vznik Jednotných zemědělských družstev (JZD) nám ublížil. Družstevničení si všichni spojují s komunismem, družstva přitom vznikala už za císaře Franze Josefa. Když si tehdy zákazníci založili prodejnu, družstevníkem byl i dodavatel masa. Družstevničení přežilo dodnes, ale nefunguje jako klasická firma, která má ředitele a zaměstnance. Vlastníky jsou tisíce lidí, kteří vložili své peníze. Dodnes jsou lidé vlastníci družstev a vedení udržuje a zhodnocuje jejich podíly. Lidé chtějí prodejnu v obci a nevadí jim, že je trochu dražší. Kdyby byli chytřejší, vstoupí jich mnohem víc do družstevního vlastnictví a mohli by výrazněji ovlivňovat chod maloobchodu v Česku.

Kolik stojí členství a co se děje se ziskem?

Je to různé. Podíl stojí někde tisíc korun, někde tři a někde pět tisíc. Některá družstva trochu zvýšila částku, aby byli členové aktivnější. Zisk se v praxi nerozděluje mezi družstevníky, přestože by o tom mohli rozhodnout na schůzi. Investuje se zpět do provozu. Když vystoupíte, podíl vám družstvo vyplatí.

Jak chcete přitáhnout mladé lidi?

Například čerstvými a českými potravinami. Snažíme se vylepšit sortiment ovoce, zeleniny nebo biopotravin.

Trendem v prodeji potravin je rozvážka. Jdete i touto cestou?

Patříme ke koloritu malých a středních obcí.

Zákazníci jsou náročnější, nestačí jim jen základní potraviny. Není to přece jen cesta, jak se na venkově udržet?

Na venkově nabízíme základní sortiment, nejvíce prodávané a čerstvé výrobky. Na stometrové prodejně nemůžeme nabízet stejné zboží jako desetkrát větší obchod. Speciality jsou hezké, ale prostor mají třeba na větších prodejnách Terno.

Neměl by mít zákazník alespoň možnost objednat si v e-shopu to, co není v regále?

Máte pravdu. Ale v tuto chvíli nemáme jednotnou logistiku. V brzké době chceme spustit portál Naše Zdraví. Rozšíříme tím nabídku volně prodejných léků a doplňků zdraví, dostupných na některých prodejnách.

Co nového chystáte v oblasti nabídky?

Připravujeme třeba velkou revizi privátních značek, které pro družstva zajišťuje naše nákupní centrála. Jejich podíl máme vůči obchodním řetězcům relativně malý. Chceme ho navýšit z 10 na 14 procent, na výrobcích se také objeví logo COOP. Zvýšíme kvalitu privátních značek a přidáme některé benefity.

Antimonopolní úřad v srpnu obvinil vámi vedené COOP Centrum družstvo z nátlaku na stovky dodavatelů. Hrozili jste jim vyřazením zboží, pokud nezlevní. Je to pravda?

Cílem dopisu dodavatelům z prosince 2016 byla zejména snaha o zajištění takové výše základních nákupních cen, které by alespoň částečně přispěly ke konkurenceschopnosti, a tím i k udržení provozuschopnosti většiny členských družstev COOP Centra, situovaných často i do těch nejmenších vesnic. Obchodním partnerům jsme zároveň navrhli, že bychom v roce 2017 společně rádi optimalizovali obchodovaný sortiment výrobků s ohledem na velikost prodejních ploch našich prodejen. COOP Centrum totiž členská družstva pověřila také správou katalogu obchodovaných výrobků, který aktuálně obsahuje cca 90 tisíc položek. Naše nejmenší prodejny mohou reálně nabízet maximálně dva tisíce položek.

Jak probíhá náprava těchto praktik?

Někteří z antimonopolním úřadem oslovených dodavatelů mu sdělili, že přijetí návrhu COOP Centra na snížení cen pro ně nemělo efekt žádný či zanedbatelný. Jiní dodavatelé dokonce uvedli, že přijetí návrhu pro ně mělo pozitivní efekt, protože vedlo k vyššímu vzájemnému obratu mezi dodavatelem a COOP Centrem. Při navýšení obratu v důsledku nižších cen, které spotřebitel požaduje, dochází u dodavatele i u členských družstev k navýšení

absolutní marže.

Odškodníte dodavatele, kteří pod nátlakem zlevnili?