Tajemno okolo darů
Od koho strany získávají finance a na co je během kampaní využívají. To měl zprůhlednit zákon, o kterém se před volbami mluvilo jako o přelomovém. Analýza MF DNES ale ukazuje, že se to ne úplně povedlo. Nejprve mnohé ze stran našly několik triků, jak mezi pravidly prokličkovat. A na konci kampaně už skoro polovina z kandidujících subjektů přestala na paragrafy brát ohled úplně.
„Zahájíme s nimi správní řízení,“avizuje Jan Outlý z vedení Úřadu pro dohled nad financováním politických stran. To proto, že všechny strany měly do pondělí 16. října zveřejnit veškeré příspěvky, které od sponzorů obdržely jako takzvané bezúplatné plnění. Nový zákon totiž vyžaduje, aby i dary, které mají často hodnotu milionů, politici odkryli. Ať už jde o reklamní předměty, plakáty, ale také slevy na výlep billboardu či inzerci.
A Outlý plánuje řízení iniciovat proto, že toto pravidlo o pondělní půlnoci splnilo pouze 5 z 31 kandidujících stran. „Strany, které povinnost nesplnily, mají dvě možnosti: vykázat dárce až v závěrečné zprávě, a tím se přiznat k deliktu, nebo dary nepoužít,“doplnil.
Povinnost nesplnily většinou malé strany. I jim ovšem hrozí pokuta až 300 tisíc korun. Ale stalo se to i stranám s velkými ambicemi. Například na webové stránce, na níž by mělo své dárce zveřejnit hnutí SPD Tomia Okamury, návštěvník najde jen hlášku „Oops! Tato stránka nebyla nalezena.“ČSSD, jedna z největších stran, zase formulář o bezúplatném plnění ponechala úplně prázdný.
Formulář nejde najít také na webu Realistů. A právě u nich jsou přitom pozorovatelé kampaně nejvíc zvědaví, jak to se všemi slevami mají. „Před měsícem měli v reklamním prostoru obsazeno kolem 50 milionů a přes účet jim proteklo asi osm,“říká Petr Vymětal, který vyučuje na katedře politologie VŠE a zároveň spolupracuje s Transparency International.
MF DNES rovněž analyzovala peněžní dary a volební výdaje. Nejvíce peněz zatím utratila sociální demokracie. Téměř 50 milionů korun. Na účtu je k nalezení i nákup růží nebo odměna dechovce. ČSSD ale ukazuje, jak princip povinného transparentního účtu, z něhož má být patrné, komu, kolik a za co politická strana v kampani platí, jednoduše obejít. Více než 20 milionů totiž z účtu putovalo jediné společnosti. Firmě Cíl, která ČSSD patří.
Ta pak z těchto peněz nakupuje třeba plakáty, reklamní plochy, perníčky nebo propisky. Od koho a za kolik přesně, už z účtu kvůli takovému prostředníkovi vyčíst nelze. Podobně KSČM své firmě Futura vydávající například stranické Haló noviny naposílala od května okolo 13 milionů korun.
„Zákon nepočítá s tím, že by transparentní účet musel odhalit konečného příjemce peněz. U každé transakce musí být uvedena její výše a účel. Úřad má ale ze zákona pravomoci vyžádat si spolupráci navazujících firem a například ověřit, že vykázané služby či předměty v dané výši skutečně poskytly,“komentuje to Outlý.
Vládce sociálních sítí Okamura
Jiný trik se povedlo vymyslet ODS. Velká část jejích darů pochází od bratrů Valentových, vládců tuzemského hazardu. Senátor a většinový vlastník serveru Parlamentní listy Ivo Valenta daroval ODS tři miliony, tedy maximum, jež mu dovoluje zákonem nařízený limit. Dalších 773 tisíc daroval straně Soukromníků, která jde do voleb jako subjekt podporující ODS. Jeho bratr Miroslav zase občanským demokratům přihodil ve třech splátkách další milion.
Na seznamu darů ODS se objevuje také platba deseti tisíc od firmy Ray Service. Ta v minulosti pomáhala financovat Stranu práv občanů, která od ní v letech 2012 až 2015 dostala zhruba šest milionů korun. Půl milionem pak firma přispěla na Zemanovu prezidentskou kampaň. Načež se jí poštěstilo, že její vedení vzal prezident Miloš Zeman na návštěvu Číny a v září 2014 také osobně navštívil.
SPD své finanční zdroje podle transparentního účtu u Fio Banky čerpá z darů drobných přispěvatelů, především členů. Nejvíc se na darech podíleli lídři kandidátek v jednotlivých krajích. Takže ti téměř všichni darovali částku 100 tisíc korun. Na účet SPD přišlo pouze několik plateb ve výši 1,1 milionu korun z ministerstva financí jako příspěvek za loňské krajské volby, načež obratem tu samou částku strana poslala Fio Bance jako splátku úvěru.
Že si půjčili 18 milionů, oznámily dvě hlavní postavy hnutí Radim Fiala a Tomio Okamura na začátku letošního roku. A bylo to potřeba. Na příspěvcích strana zatím obdržela 7,5 milionu, utratila však už více než šestnáct.
I když hnutí hlásá, že zestátní exekutory a silně se proti nim vymezuje, minimálně v Pardubickém kraji nemá problém si od nich nechávat tisknout propagační materiály. Objednala si je totiž u firmy Sevendesign patřící Robertu Runtákovi. Ten v Přerově pomohl vybudovat nejobávanější exekutorský úřad u nás.
„Vůbec jsem o tom nevěděl. To objednávala agentura,” vysvětluje to však sám Okamura. Runták zase říká, že jeho firma tiskne reklamní předměty pro všechny strany. Okamuru prý navíc nemá kvůli jeho názorům ani trochu rád.
Nejčastěji ovšem platby SPD putovaly americké firmě Facebook, zakladateli stejnojmenné sociální sítě. Celkem 318 tisíc utratila za propagaci nejrůznějších příspěvků na Facebooku. Tuhle částku přitom hnutí utratilo od začátku července, tedy za tři a půl měsíce.