Zavřený Hrad, nejstarší kandidátka i policejní zásah V metropoli začaly volby
Obyvatelé hlavního města jsou se svým životem vesměs spokojeni. Nepatří ale mezi ty nejspokojenější. Vyplývá to z další části velkého výzkumu Proměny české společnosti, který už třetím rokem organizuje Sociologický ústav Akademie věd ČR. Výzkumníci v tisícovkách českých domácností zjišťovali, jak lidé subjektivně hodnotí své zdraví, ekonomickou situaci a celkovou kvalitu života.
Na nejobecnější otázku, jak spokojeni jsou se svým životem, odpovídali Pražané většinou kladně. Prvenství ve spokojenosti obyvatel ale Praze sebral Liberecký kraj. Zatímco v Praze uvádí vysokou životní spokojenost čtvrtina dospělých, v Libereckém kraji je to třetina.
„Prvenství Libereckého kraje působí překvapivě, pokud uvážíme, že zdravotní stav obyvatelstva i ekonomická situace domácností v tomto kraji jsou hluboko pod úrovní Prahy,“komentuje výsledky výzkumu jedna z jeho autorek Michaela Röschová ze Sociologického ústavu AV ČR.
Spokojenost ovlivňují malé byty
Do celkové životní spokojenosti se ale podle ní promítá ještě několik dalších faktorů. Pražané si totiž více než lidé z ostatních krajů stěžují na stres, hektický život nebo nedostatek spánku, což se ostatně projevilo i ve výsledcích výzkumu. Pracovní
V Praze jsou ve srovnání s jinými hlavními městy podprůměrně velké byty a Češi chtějí bydlet komfortněji a ve větším.
Podobnou roli může hrát také nespokojenost Pražanů s bydlením, která je vyšší než v ostatních částech republiky. Například s počtem pokojů v domácnosti je v Praze nespokojeno 22 procent lidí, mimo Prahu je to jen 12 procent lidí. Podobně je na tom i rozloha obytné plochy. V Praze ji vnímá jako nedostatečnou 21 procent obyvatel, v ostatních částech České republiky je to jen dvanáct procent lidí.
„V Praze jsou ve srovnání s evropskými metropolemi podprůměrně velké byty a Češi chtějí bydlet komfortněji a ve větším,“uvedl analytik společnosti Deloitte David Marek.
„Praha překvapila i v dalším ukazateli. Nedopadla nejlépe, co se týče toho, jak domácnosti hodnotily svoji ekonomickou situaci,“říká Röschová. Celkem třiašedesát procent pražských domácností uvedlo, že s penězi vyjdou bez potíží.
Zbylých sedmatřicet procent domácností hospodaří s potížemi, což je o tři procenta více než ve Středočeském kraji. „Rozdíl sice není velký, ale je zajímavý. Je to dané i rozdílnou demografickou strukturou,“vysvětluje Röschová. Do Prahy se totiž stěhují studenti i mladé rodiny, které si hledají své první zaměstnání a svoji ekonomickou situaci tak nehodnotí pozitivně.
Praha tak skončila druhá, i když má nejvyšší životní úroveň v zemi a průměrný plat přesahuje hranici 36 tisíc korun, zatímco celostátní průměr je necelých 28 tisíc.
Na druhou stranu výdaje zejména v oblasti bydlení jsou v metropoli jasně nejvyšší a oproti některým regionům i dvojnásobné. Řada obyvatel středních Čech tak může skloubit obě výhody: do Prahy to nemají za prací daleko, ale bydlení už není tolik nákladné.