Víčka, o která není zájem
Ubývá firem, které vykupují víčka. Jejich sbíráním lidé pomáhali potřebným
Alena Novotná s rodinou před časem začala se sběrem plastových víček, aby získala finanční prostředky nutné pro léčbu dcery Elišky, která trpí Rettovým syndromem. Jde o vzácné neurologické onemocnění, jež postihuje především dívky a způsobuje jim těžké kombinované postižení.
Do sběru se postupně zapojili přátelé, školy a školky. Plasty od rodiny vykupovala společnost Eko trade plus z Českého Těšína a rodina si spolupráci s ní pochvalovala. Firma si víčka sama vyzvedla, za kilo platila sedm korun a peníze poslala do týdne na účet. Letos na jaře však firma rodině oznámila, že s výkupem víček končí. A nastal problém. „Tou dobou jsme měli přibližně 1,5 tuny víček a najednou nevěděli, co s nimi,“popsala Novotná.
Začala se tedy poohlížet jinde. Oslovila další dvě společnosti, které víčka vykupují. První však s rodinou nekomunikovala, druhé by rodina musela víčka na vlastní náklady odvést desítky kilometrů daleko.
Novotná tak začala obvolávat všechny firmy, které zpracovávají plast s prosbou, zda by od nich víčka nevykoupily. Nakonec se jí podařilo najít jednu v blízkosti svého bydliště. Rodina za plast nyní dostává téměř o polovinu méně (tři koruny za kilo) než od předešlé firmy. I za to je ale ráda. Kvůli komplikacím s výkupem už totiž chtěla se sběrem přestat.
„Pokud by od nás i tato společnost přestala vykupovat, už s tím končíme,“je rozhodnutá Novotná, která pro dceru shání peníze také sběrem kovů, papíru a přes nadace.
S koncem výkupu víček firmou Eko trade plus zastavila před časem sběr víček pro nemocné děti rovněž městská policie v Kolíně. Sběr organizovala tři roky. „Zbylé firmy mají požadavky, které není možné v tak velkém množství, jež se nasbíralo, splnit,“vysvětlila na internetových stránkách policie Helena Honkiszová.
Podle majitele Eko trade plus Miroslava Gory byl sběr víček pro firmu charitativní projekt. „Od začátku jsme plánovali, že bude časově omezený. Naším cílem nebylo na něm vydělávat a dál ho rozvíjet, šlo vyloženě o charitu,“řekl Gora s tím, že firma si díky projektu ověřila fungování sociálních sítí a marketingových kampaní.
Volají desítky lidí denně
Sběr organizovala s přibližně dvěma sty lidmi, celkově se na schraňování víček podle Gory podílelo odhadem asi 300 tisíc lidí. Nejvíc uzávěrů se vybralo na konci školního roku, kdy firma vykupovala přibližně 100 tun víček měsíčně. A zájemci se na ni obracejí dál. „Denně nás kontaktují desítky lidí,“doplnil Gora.
V červnu prostřednictvím facebookových stránek oznámil konec také projekt Víčkománie, za kterým stojí přerovská firma Hottech. Ukončení zdůvodnila údajnou padesátitisícovou pokutou, kterou měla za projekt dostat. Podle aktuálního vyjádření jednatele společnosti Petra Horkého firma vykupuje víčka dál. Na internetu se však v poslední době objevovaly příspěvky, v nichž si lidé na firmu stěžovali. Za dodaná víčka některým z nich údajně nezaplatila.
Sbírání víček lidi zatím neomrzelo. Výpadek konkurence pociťuje Jan Popiolek ze společnosti Eko Deal, která víčka vykupuje už pět let. Firma kvůli velké poptávce musela zvýšit počet svozových míst ze sedmi set na tisíc a síť chce dále rozšiřovat. Nyní shání nové odběratele na materiál.
„V současné době jsme na maximu kapacity. Na zvýšený zájem reagujeme, ale kvůli skokovému navýšení poptávky nestíháme, a prosíme proto sběrače víček o trpělivost,“uvedl Popiolek.
Nárůst poptávky z Čech i Moravy zaznamenává i Pavel Rosman, který stojí za projektem Plastožrout. S náporem firma podle něj nemá potíže, kvůli velké poptávce však uvažuje o mírném snížení výkupní ceny víček. „Ceny se snažíme dlouhodobě držet na stejné úrovni, ale s vyšším počtem víček jejich cena klesá. Ale určitě nebude klesat nijak zásadním způsobem,“řekl Rosman. Firma nabízí za kilo víček roztříděných podle barev osm korun, za kilo neroztříděných sedm korun. Za Plastožroutem stojí společnost Jelínek-Trading, která dodává recyklovaná víčka do zemí EU.
Výtěžek ze sběru víček putuje zpravidla rodičům nemocných dětí. Peníze, které za víčka dostanou, mohou využít třeba na nákladnou rehabilitaci nebo pomůcky, které nehradí pojišťovna. Sběrny mají seznam registrovaných nemocných, a když přijdou víčkaři se sběrem, nahlásí jméno toho, komu se mají peníze poslat.
Plastové uzávěry jsou nejkvalitnější částí pet lahve, která se dá dobře recyklovat. Použitá víčka jsou sice často znečištěná, což ovlivňuje výkupní cenu i další možnosti zpracování, výhodná je však jejich malá velikost. Menší plasty se zpracovávají snáze než větší umělohmotné kusy.
Ve sběrnách se víčka třídí a následně drtí podle druhů materiálu. Z různých směsí se pak vyrábějí kompostéry, speciální dlaždice či vodovodní a plynovodní potrubí.