Reportáž: Katalánská hra nervů
Jak to nyní vypadá s katalánskou nezávislostí, den poté názorně ilustrovaly hlavní katalánské deníky. Souhrnná zpráva o přijetí příslušné deklarace se „krčila“na titulních stranách dole – ústředním tématem byla reakce Madridu. Španělský Senát těsně po hlasování katalánských poslanců schválil rozhodnutí premiéra Mariana Rajoye použít článek 155 španělské ústavy a omezit katalánskou autonomii.
Znamená to mimo jiné odvolání katalánské vlády, rozpuštění regionálního parlamentu a vypsání nových voleb v Katalánsku na 21. prosince. Řízením regionu pověřil Rajoy Sorayu Sáenzovou, místopředsedkyni španělské vlády, označovanou za pravou ruku premiéra.
Hrozí mu 30 let. Bude volen?
Španělská generální prokuratura zároveň oznámila, že se chystá stíhat katalánské vedení v čele s premiérem Carlesem Puigdemontem pro vzpouru. Za tento čin mohou padat tresty až 30 let vězení. Na včerejší mnohasettisícové demonstraci odpůrců nezávislosti se skandovalo i „Puigdemont do vězení“. Průvod, který procházel ulicemi Barcelony se španělskými a katalánskými vlajkami, provolával například i „Děkujeme, Španělsko“, „Katalánsko tě miluje“a lidé nesli transparenty s nápisy „Izolovat se znamená zchudnout“.
Poněkud překvapivě však ještě předtím mluvčí španělské vlády Íňigo Méndez řekl agentuře Reuters, že vláda bude ráda, když se sesazený katalánský premiér prosincových voleb zúčastní.
Puigdemont přitom v předtočeném projevu, který odvysílala katalánská televize TV3, vyzval k vytrvalosti ve snaze o nezávislost Katalánska a de facto neuznal své sesazení Madridem. Požádal Katalánce o „demokratické odmítnutí“omezení autonomie – jejich odpověď má být podle Puigdemonta nenásilná.
„Budeme pokračovat v plnění svých demokratických mandátů a zároveň se snažit o maximální stabilitu a klid,“řekl Puigdemont.
Španělský deník El Mundo včera přinesl průzkum veřejného mínění společnosti Sigma Dos, podle něhož by nyní ve volbách separatisté ztratili většinu v regionálním parlamentu. Nejvíce hlasů (26,4 procenta) by sice dostala separatistická strana Republikánské levice Katalánska (ERC), ale dohromady by separatistické strany obsadily ve stopětatřicetičlenném parlamentu nejvýše 65 křesel a k absolutní většině by jim chyběly tři mandáty.
Jak prošla deklarace
V nynějším katalánském parlamentu mají separatistické strany po volbách většinu, a proto mohly prosadit referendum 1. října i páteční deklaraci o nezávislosti. Při přijímání deklarace se pro ni ze 135členného orgánu vyslovilo 70 poslanců, deset bylo proti a dva hlasovací lístky byly prázdné. Poslanci tří opozičních stran – Ciutadans, lidovci a socialisté – na protest před hlasováním opustili sál.
Hlasování bylo tajné, poslanci po vyvolání svého jména vhodili lístek do volební urny. Jen někteří svůj negativní hlas ukázali na kamery. Tajnost hlasování měla svůj důvod – kladný hlas může podle španělských médií znamenat zahájení trestního stíhání, protože vyhlášení nezávislosti odporuje španělské ústavě.
V souvislosti s hlasováním o deklaraci mnozí pozorovatelé upozorňují i na to, že hlasovací většinu mají separatistické strany i kvůli volebnímu systému – v posledních volbách v roce 2015 totiž získaly „jen“zhruba 48 procent hlasů těch, kteří přišli k volbám.
„A pokud by se přihlédlo i k volební účasti, dostaly v těchto volbách hlasy zhruba 27 procent obyvatel Katalánska,“upozornil o víkendu španělský provládní list El País.