s cejchem antisemity

MF DNES - - Z DOMOVA -

Robert Oppelt reportér MF DNES

Jméno amerického průmyslníka, diplomata a filantropa Charlese R. Cranea (1858– 1939) mnozí nejspíš nikdy neslyšeli. V uplynulých dnech zaznělo v Česku hned dvakrát. Poprvé, když Městský soud v Praze jednal o vlastnictví slavné Slovanské epopeje Alfonse Muchy, a podruhé, když prezident Zeman uděloval státní vyznamenání u příležitosti výročí vzniku Československa.

Charles Crane měl na vznik Československa velký vliv. Byl to on, kdo představil v květnu 1918 Masaryka americkému prezidentu Woodrowu Wilsonovi, se kterým mohl začít jednat o vzniku nového státu.

Wilson do té doby totiž nebyl zastáncem samostatnosti zemí bývalého Rakouska-Uherska, ale spíše moderní federace podobné Spojeným státům, která by staré mocnářství nahradila.

Přátelství Masaryka s Cranem je ještě staršího data. V roce 1900 pozval Crane profesora Masaryka do Chicaga, aby přednášel na tamní univerzitě.

Mecenáš Muchova díla

Crane se pak začal zajímat o dějiny slovanských národů. Jeho zájem o východní Evropu vyvrcholil, když se stal mecenášem malíře Alfonse Muchy. Malíř původně plánoval vytvořit monumentální dílo oslavující dějiny Slovanů z vlastních prostředků, ale to se ukázalo nad jeho možnosti. Proto uzavřel smlouvu s Cranem. Díla přecházela do vlastnictví hlavního města. Díky dolarům od Cranea mohl Mucha dvě desetiletí v klidu pracovat na monumentálních obrazech. Spojení potvrdil koncem letošního října i soud, když rozhodoval o vlastnictví díla kvůli žalobě Muchova vnuka Johna. Epopej podle rozsudku nikdy nepatřila Muchovi.

Umělecké spojení Muchy a Cranea se projevilo i jinak. Když Mucha navrhoval první československé bankovky, využil svůj starší portrét Craneovy dcery Josephine jako předlohu pro podobu slovanské kněžny Slavie na stokorunové bankovce.

Rodina Craneů

Do našich dějin se zapsaly všechny Charlesovy děti. V roce 1919 se stal jeho syn Richard prvním americkým velvyslancem v Československu. Řádem bílého lva ho ocenil přímo Tomáš Masaryk.

Obě rodiny spojovala nejen politika, ale také pracovní a milostné vztahy. V Craneově slévárně pracoval začátkem století i Masarykův syn Jan. Na svá americká léta pozdější ministr zahraničí nevzpomínal moc rád. Část pobytu se dokonce léčil s psychiatrickými problémy.

Odnesl si z Ameriky skvělou znalost prostředí a jazyka, která se mu později v diplomatických službách hodila.

A poznal se i s Craneovou dcerou Frances, se kterou se v roce 1925 oženil. Manželství trvalo jen šest let.

Svou stopu v Česku zanechal i Craneův mladší syn John. Ve 20. letech působil v Praze jako osobní tajemník prezidenta Masaryka. A právě jeho syn Thomas vyznamenání pro svého děda v sobotu převzal.

Život továrníka vyměnil Crane za službu vlasti v diplomatických službách. Rád cestoval a kromě Slovanů se zajímal o Blízký východ. Za Wilsona byl členem diplomatických komisí působících v Rusku nebo Turecku.

Setkání s Hitlerem

Jeho působení v takzvané King-Craneově komisi v roce 1919 mu vyneslo pověst nepřítele vzniku samostatného židovského státu.

Zpráva totiž varovala před jeho vznikem, ale na druhou stranu se vyslovila pro nezávislost arabských států, do té doby žijících v osmanské říši.

Zastával výrazné proarabské a promuslimské postoje, za které si vysloužil pověst antisemity. Vystupoval zejména proti snahám o založení samostatného židovského státu.

Ve 30. letech byl dokonce v kontaktu s Adolfem Hitlerem. Podle amerického historika Normana Saula byl prvním Američanem, se kterým se Hitler po svém zvolení kancléřem setkal.

Foto: Yan Renelt, Michal Šula, MAFRA, ČTK

Ocenění Sportovkyně Martina Sáblíková (vlevo), herec Juraj Kukura, písničkář Jaromír Nohavica (nahoře) a herec Luděk Sobota (vpravo), historik a publicista Vlastimil Vondruška.

Diplomat Crane byl proti založení židovského státu. Zdroj: Wikipedia

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.