Jak se utíká z krize? Zeptejte se čísla 72

Těžko čekat něco jiného než tvrdý flastr. Zákaz startu na několik měsíců? Do konce sezony? Maximální sazba je v případě inzultace dva roky a dá se počítat i s vysokou pokutou: až do výše půl milionu.

Ale proč vůbec Šírl kvůli celkem běžnému zákroku začal vyšilovat tak, že sudí museli zápas ukončit?

Proč vůbec hraje nižší soutěž,

Jan Palička fotbalový reportér MF DNES

VItálii, zvlášť na severu ve Furlansku, teď frčí fotbalový fórek. „Barack? Jaký Barack? Barack Obama? Ne ne, Barack Antonin.“

Bývalý americký prezident ať promine, bavit se budeme o šikovném blonďákovi, který pro Udinese zařídil dvě vítězství za sebou. Dvě vítězství během pěti dní! Nebýt toho, klub by se dál plácal v sestupové zóně a možná by hráči znovu museli až do příštího zápasu zůstat na hotelu. Bez šance jet domů. Za trest, aby si uvědomili, jak se má bojovat v italské lize.

Levá noha Antonína Baráka zajistila, že je v klubu daleko snesitelnější atmosféra.

„Trenér mu dal dokonce pusu v kabině, byl šťastný jako blecha. A Tonda samozřejmě taky. Má krásné zážitky,“líčil táta Antonín.

„Nebýt jeho, trenér Delneri už by v klubu nebyl. Barák je pro mě jedním z nejpříjemnějších překvapení sezony,“řekl Gaetano Mocciaro, novinář z webu Tuttomercato.

Klubovou krizi zažehnaly dvě krásné křížné střely. Jedna ve středu na hřišti Sassuola (1:0), druhá v neděli proti Bergamu (2:1).

Číslo 72, které Barák nosí na dresu, se dostává do obrátek. Přitom ještě nedávno si stěžovalo, že se musí prát s obrovskými egy spoluhráčů, kteří myslí především na sebe. „Nemůžu říct, že hrajeme týmově, to absolutně ne. Někteří hráči jsou trochu líní běhat. Člověk pozná, že musí být trochu sobec. A když to řeknu hanlivě, tak hajzl,“vyprávěl Barák bezelstně.

V klubu mu za ostrá slova nikdo nevynadal, přehlédnout se však nedala. Italské weby totiž pečlivě sledují, co se o Serii A šustne jinde, a veškeré drby překládají. Takže varování pro Baráka, že by měl být větším diplomatem.

Ale je pravda, že Udinese to na hřišti neklape. V neděli si vyhrát nezasloužilo, soupeř z Bergama byl daleko výraznější. Před koncem neproměnil penaltu a gól vzápětí neplatil kvůli spornému ofsajdu. Takže Barák mohl být za hrdinu.

Pracovitý záložník vyletěl v minulé sezoně coby slávista. Do Itálie šel za 80 milionů korun, jenže celou letní přípravu promarodil. Když se začalo hrát naostro, Udinese prohrálo pět z úvodních šesti kol, čili drsná zkouška pro psychiku.

Naštěstí Barák je zvyklý bojovat. Jako teenager přepral únavový syndrom nebo vrozenou vadu zad. Ve srovnání s tím je chvilková fotbalová nepohoda vlastně brnkačka.

Když se v italské lize trefil poprvé, sklouznul se po kolenou a gól věnoval spoluhráči Behramimu, který mu šanci vybojoval. Švýcarský mazák Valon Behrami mu přihrál i na nedělní úspěch: „Je to borec. Hlava nahoře a vidí o krok dál než ostatní,“poklonil se střelec.

Barákovo jméno rezonuje. Italské noviny chválí jeho osobnost a sílu. Že prý působí jako zajímavá spojka, což je role, která pomáhá defenzivnímu štítu a zároveň stíhá výrazně podporovat útok. Třeba proti Sassuolu naběhal 12,6 kilometru, čili nejvíc ze všech, proto se nabízí otázka: Kam až to Barák dotáhne?

Příště proti silnému Laziu může prokázat, co už se v Itálii naučil.

„Trenér mu dal pusu v kabině, byl šťastný jako blecha. A Tonda samozřejmě taky. Má krásné zážitky.“